Zaolzioczek oceněn v Jihlavě. O úspěchu souboru si povídáme s jeho vedoucím Marcinem Filipczykem

V sobotu 11. června se v Jihlavě konalo finále 27. ročníku Celostátní přehlídky dětských folklorních souborů. Během koncertu vystoupilo dvanáct folklorních souborů z Čech, Moravy a Slezska, které zvítězily v oblastních kolech. „Zaolzioczek“ z Jablunkova porota ocenila za využití nářečí.

Soubor představil program s názvem „Jak jo chodził do szkoły“ v choreografii Lucky Tomek. Autorem hudebního zpracování je Jaromír Chlouba.

Zde je ukázka z vystoupení, které se konalo v loňském roce v Jablunkově:

O úspěchu souboru Zaolzioczek si povídáme s vedoucím souboru Marcinem Filipczykem

Je to poprvé, co se soubor účastní této soutěže, nebo jste se o to pokoušeli již v minulosti?

Ne, bylo to poprvé, co jsme vystoupili. Nejprve se mělo konat krajské kolo v Opavě, ale nakonec se kvůli pandemii koronaviru uskutečnilo v Českém Těšíně. Tehdy jsme se umístili na druhém místě. Na prvním místě se umístil soubor z Opavy, který se automaticky kvalifikoval do finále.

Ministerstvo kultury poté rozhodlo, které další soubory pozve do finále. A pokud si vzpomínám, vybralo dva soubory z celé České republiky, včetně toho našeho. Zajímavostí je, že právě náš soubor získal v Jihlavě zvláštní ocenění, zatímco soubor z Opavy, který se v krajské kvalifikaci umístil na prvním místě, ocenění nezískal.

Proč jste se rozhodli zúčastnit se české přehlídky?

Vlastně to bylo náhodné rozhodnutí. Přišla pozvánka, zeptal jsem se členů souboru a rodičů, jestli se chceme zúčastnit, většina z nich byla pro, a tak jsme se přihlásili. Bez velkého úsilí o úspěch. chtěli jsme jen vyzkoušet něco nového.

Můžete stručně popsat, jak probíhala cesta?

Protože zkoušky na finálové vystoupení byly v Jihlavě naplánovány už na dopoledne, dohodli jsme se s organizátory, že si výlet do Jihlavy prodloužíme. Soubory měly naplánovanou jednu noc na místě – buď před soutěží, nebo po soutěži. Zůstali jsme dvě noci, což se ukázalo jako dobrý nápad. Porota vyhlásila výsledky až v sobotu po 22. hodině a některé soubory už tam ani nebyly, protože odjely ještě před vyhlášením výsledků.

Náš soubor měl v sobotu před vystoupením zkoušku od 8.20, což bylo velmi brzy. Takže jsme do Jihlavy vyrazili už v pátek kolem 16. hodiny, na místě jsme byli kolem 22. hodiny.

V sobotu ráno jste začali den zkouškou. Byl čas na prohlídku památek?

Ano, zkouška byla brzy a po ní jsme měli 2,5 hodiny na prohlídku Jihlavy. Pak jsme se vrátili do divadla a měli další individuální zkoušku. No, a pak už bylo soutěžní vystoupení. V místě konání byla skvělá atmosféra. Můj kolega Grzegorz Skupień, který zpívá ve sboru Gorol, sledoval vystoupení všech souborů. Později prohlásil, že už dlouho nezažil takovou folklorní slávu, tak vysokou úroveň. Během soutěže panovala opravdu úžasná atmosféra. Důležité je, že naše děti nijak nevybočovaly z řady, předvedly stejně vysokou úroveň jako jejich kolegové z ostatních souborů. No, a podařilo se nám zaujmout porotu, která nám udělila vyznamenání.

Tušíte, co porotu nadchlo natolik, že vás vyznamenala?

Nevím, ale v úterý před odjezdem nám bylo řečeno, že každý soubor si má připravit něco navíc, co je specifické pro jeho region. A shodou okolností jsme si předtím připravovali „helokaczki“. Ukázalo se, že je to trefa do černého. Shodou okolností máme v souboru hudebně nadané dívky. Porota tento bod programu velmi chválila, při zpěvu našich dívek prý měla dokonce husí kůži. A to podle mého názoru také ovlivnilo rozhodnutí poroty. Porotci zdůraznili, že už samotná účast ve finále je pro soubor velkým úspěchem. Přesto se rozhodli vyznamenat šest souborů, mezi nimi i ten náš.

Jak dlouho trval finálový koncert?

Od 14.00 do 17.00, tedy dlouho. Poté proběhla pracovní schůzka vedoucích souborů s porotou, kde jsme si vyslechli, co si porota myslí o našich výkonech, a dostali jsme od ní velmi dobré rady. Toto setkání trvalo téměř tři hodiny. Během této doby měly soubory workshopy, kde se děti učily tančit, všechny kapely hrály společně. Později byly vyhlášeny výsledky.

Chápu to správně, že neděle byla dnem odpočinku?

Samozřejmě, brali jsme to jako odměnu pro děti za jejich práci. Byli jsme v ZOO v Jihlavě, vykoupali se v přírodním koupališti v Třešti a pak jsme jeli domů.

(HS)

27. Celostátní přehlídka dětských folklorních souborů

Přehlídka se konala 11. června v Jihlavě. Předcházela jí krajská kola.

V programu vystoupily tyto soubory: „Borověnka“ ze Štěpánova nad Svratkou, „Jizerka“ z Liberce, „Krušnohor“ z Chomutova, „Kytice“ z Prahy, „Omladinka“ z Uherského Hradiště, „Ondrášek“ z Frýdku-Místku, „Perníček“ z Pardubic, „Prácheňáček“ ze Strakonic, „Úsměv“ z Opavy, „Vizovjánek“ z Vizovic a „Zaolzioczek“ z Jablunkova.

„Celostátní přehlídka dětských folklorních souborů se koná každé dva roky. Letos byly představeny choreografie, které vznikly navzdory četným komplikacím způsobeným pandemií,“ uvedla Kateřina Černíčková z organizace NIPOS (Národní informační a poradenské středisko pro kulturu).

Zaolzioczek mezi šesti nejlepšími

Za desetiletí své existence se přehlídka stala prestižní událostí v oboru. Ve všech svých dosavadních vydáních přinesla zajímavá srovnání různých přístupů ke scénickému zpracování prvků spojených s tradiční lidovou kulturou. Záštitu nad přehlídkou převzal ministr kultury Martin Baxa.

„V loňském roce se nám podařilo postoupit do finále celostátní přehlídky dětských souborů v Jihlavě. Bohužel nám covid zhatil plány a finále se konalo až letos. Mezi dvanácti nejlepšími soubory nezůstal bez povšimnutí ani náš jablunkovský „Zaolzioczek“, který se dostal dokonce mezi šest nejlepších souborů. Ty byly oceněny mimo jiné za kostýmy nebo scénografii. Náš „Zaolzioczek“ získal diplom za svůj scénický program „Jak jo chodził do szkoły“. Trochu jsme se báli, že nám v Jihlavě nebudou rozumět, ale myslím, že se jim to nakonec líbilo,“ napsala v dopise redakci choreografka Lucka Tomek.

Zaolzioczek získal cenu za zvukomalebnost a přirozenost jevištního projevu v nářečí.

„V porotě zasedla i Magdalena Mučková, rozhlasová a televizní redaktorka a propagátorka folkloru, která ocenila autentičnost našeho souboru a živou hudbu naší kapely. Také řekla, že bychom neměli nic měnit a dělat vše tak, jak to děláme… což nás zahřálo u srdce,“ dodala Lucka Tomek.