„Tolkien byl přesvědčen, že Středozem nevymyslel, ale že ji objevil.“ V pátek proběhla setkání s Pavlem Hoškem

ČESKÝ TĚŠÍN / Minulý pátek přijel na pozvání Loutkové scény Bajka a Městské knihovny v Českém Těšíně profesor Pavel Hošek. Český religionista, teolog a pedagog se dopoledne v kavárně Avion setkal se středoškoláky z Českého Těšína – Polského gymnázia a polské třídy Obchodní akademie. Večer, po představení Hobit na jevišti divadla Bajka, se opět setkal s fanoušky J. R. R. Tolkiena.

Profesor Pavel Hošek se během své přednášky „Fantazie jako nástroj vnímání“ podělil s posluchači o některé zajímavosti týkající se života a literárních zkušeností autora Pána prstenů.

Čtení reality mezi řádky

„Jako spisovatel Tolkien hodně přemýšlel o tom, jak umělecká představivost skutečně funguje. Byl přesvědčen, že umělec, který tvoří, používá představivost jako nástroj ke zkoumání skrytých rovin skutečnosti, věcí, které nejsou na první pohled vidět. Tolkien byl přesvědčen, že jen básník nadaný talentem je schopen toto podprahové chvění zaregistrovat a číst skutečnost mezi řádky,“ řekl profesor Hošek.

„V jeho době nebylo takové pojetí tvoření vůbec běžné. Předmětem uctívání byla originalita umělce, který měl vymyslet svůj umělecký projev. Tolkien byl přesvědčen, že Středozem nevymyslel, ale že ji objevil. Vytvářel mapu této mýtické země a považoval ji za úroveň reality, kterou objevoval. Proto jsou mapy Středozemě, které vytvořil, důležitou součástí jeho díla,“ dodal Pavel Hošek.

Glum z trilogie Petera Jacksona vypadá tak realisticky, jako bychom ho mohli potkat někde v lese

Na pátečním setkání v divadle se sešlo několik desítek mladých milovníků Tolkienova díla, kteří po přednášce kladli velmi zajímavé otázky. Jeden z posluchačů se profesora zeptal, zda by se Tolkienovi líbila filmová adaptace Pána prstenů.

„Víme, že Tolkien se na možnost zfilmování své trilogie nedíval zrovna příznivě. Ve své době – spisovatel zemřel v roce 1973 – by však tento film vypadal úplně jinak. Když si představíme, jak by si tehdejší kameramani s prostředky, které měli k dispozici, poradili s postavami jako Glum, zamrazí nás. Při jeho sledování bychom doslova cítili bolest. Tolkien však nemohl tušit možnosti moderní kinematografie. Glum z Jacksonovy trilogie vypadá tak realisticky, jako bychom ho mohli potkat někde v lese,“ odpověděl profesor.

Středozemí je tolik, kolik je čtenářů.

„Při sledování filmu je divák samozřejmě mnohem pasivnější než čtenář, který si musí Středozem představit sám. Například moje Středozem je výsledkem Tolkienovy a mé představivosti. Středozemí je tolik, kolik je čtenářů,“ dodal přednášející.

„Jsem rád, že kniha nebyla zastíněna filmem. A od premiéry trilogie se kniha prodává ještě lépe. Obava, že film překoná knihu, se nenaplnila,“ shrnul svůj projev Pavel Hošek.

Proč právě Tolkien?

Na setkání padla také otázka, proč se profesor ve svém výzkumu zabýval Tolkienem. „K Tolkienovi jsem se dostal prostřednictvím C. S. Lewise, autora Letopisů Narnie. Pro mě byl Tolkien původně starším kolegou a duchovním mentorem C. S. Lewise. To ve mně vzbudilo zvědavost. Tolkienovy knihy jsem objevoval se svými dětmi, když byly malé. Při čtení knih před spaním jsem začal prožívat tyto příběhy se svými dětmi.

Plány pro loutkovou scénu Pohádka

„Přestože setkání v Avionu bylo určeno všem středním školám, na pozvání reagovalo pouze polské gymnázium v Českém Těšíně a polská třída Obchodní akademie,“ uzavřela Lena Pešák, literární vedoucí Loutkového divadla Bajka.

Loutkové divadlo Bajka plánuje další setkání se zajímavými postavami ze světa vědy a umění.

„Na konci příští sezóny plánujeme inscenaci „Tkalkyně mraků“ podle knihy Katarzyny Jackowské-Enemuo, která na základě vlastních zkušeností vypráví o vyrovnávání se se smrtí svých blízkých. Doufám, že se nám podaří zorganizovat setkání s ní. Jsme rádi, že se nám daří zvát i lidi z jiných oborů než z divadla,“ dodala Lena Pešák.