ČESKÝ TĚŠÍN / Historie Muzea Těšínského Slezska byla tématem dubnové přednášky v rámci Mezigenerační regionální univerzity PZKO. Historii tohoto nejstaršího veřejného muzea v Polsku představila ředitelka instituce Irena French.
Muzeum Těšínského Slezska založil v roce 1802 kněz Leopold Szersznik. Zpočátku sbírku shromažďoval a zpřístupňoval v budově starého gymnázia na dnešní ulici Szersznika, která se v XIX. století jmenovala Jezuitská. Sám Szersznik byl jezuitou až do zrušení řádu v roce 1773, což ho donutilo změnit životní plány a vrátit se do rodného Cieszyna.
Kněz Szersznik také sbíral knihy. Jeho impozantní knihovna, která v době jeho smrti čítala 12 000 svazků, je nyní umístěna v Książnicy Cieszyńské. Sbírka obsahuje tisky z XVI, XVII a XVIII století a několik inkunábulí.
Na počátku XX. století se díky iniciativě Oskara Weismanna, kapitána rakouského 100. pěšího pluku v Cieszyně, podařilo shromáždit sbírky městského muzea. „V letech 1914-1917 byl Cieszyn hlavním sídlem rakouské armády, a proto je v muzeum v Cieszyně hodně památek na první světovou válku,“ vysvětlila Irena French.
Tato muzea si nekonkurují. Vzájemně se doplňují.
Ředitelka Muzea Těšínského Slezska se také zmínila o spolupráci mezi Muzeem Těšínského Slezska a Muzeem Těšínska. „Tato muzea si navzájem nekonkurují. Vzájemně se doplňují,“ řekla Irena French.
Během vyprávění o historii těšínského muzea zmínila, že součástí sbírky Leopolda Szersznika byla i přírodovědná sbírka. Nekonzervovaná přírodnina byla zničena a sbírka nebyla nikdy obnovena.
Muzeum Těšínského Slezska má rozsáhlou sbírku uměleckých předmětů z oborů, jako je malířství, grafika, sochařství, řemesla a medaile. Muzeum Těšínska má zase bohaté přírodovědné sbírky. Velkou část nové expozice tvoří právě přírodovědná témata, která byla pro zakladatele těšínského muzea velmi důležitá.
„Měli bychom se navzájem více propagovat. Nesoutěžíme mezi sebou, protože naše expozice jsou velmi odlišné,“ dodala ředitelka Muzea Těšínského Slezska.
Szersznik, Šeršník… Scherschnik
Přednášející věnovala velkou pozornost zakladateli instituce, knězi Szersznikovi, který žil v letech 1747-1814. Narodil se a zemřel v Cieszyně.
Poláci píší jeho příjmení jako Szersznik, zatímco Češi jako Šeršník. Posluchači uvedli, že česká verze se jim nelíbí.
Kompromis mezi Poláky a Čechy v této otázce vidí French v tom, že by obě muzea měla psát Scherschnik. „A to zejména s ohledem na to, že sám Leopold Scherschnik měl takto zapsáno své příjmení v rodném listě, že se takto podepisoval a že by byl asi velmi překvapen, kdyby viděl jak zápis s českými „háčky“, tak polský zápis se „sz“,“ uvedla historička.
Další kustodi
Přednášející se věnovala velmi zajímavým osobnostem střídajících se kustodů Szersznikova muzea. Jedním z nich byl Jan Wytrzens z Orlové. Jako kustod působil více než půl století, 52 let.
V roce 1919 se stal správcem městských sbírek Viktor Karger. Irena French upozornila, že je jediným zástupcem těšínských Němců, který má v Cieszyně ulici. „Zajímal se o muzeologii a dějiny umění, politické záležitosti ho nezajímaly. Mluvil pěti jazyky. Rychle si získal sympatie polských kruhů,“ řekla řečnice o řediteli Kargerovi.
Sbírka knih a socha Měška Těšínského zachráněná během války
Diváci se dozvěděli, že polské knihy byly zachráněny právě díky Kargerovi. Přesvědčil německé okupační úřady, že celou knižní sbírku muzea nelze jen tak vyhodit, protože mezi polskými knihami jsou cenné německé staré tisky a celou sbírku je třeba před vyhozením důkladně prozkoumat.
Zkoumal dlouho, téměř celou válku. A když mu nakonec nařídili, aby zbylé knihy vyhodil, uložil je do nepoužívaného kostela Svatého Kříže. Tam se velmi poničily, ale podařilo se je zachránit.
Celou válku přečkala na nádvoří muzea také socha těšínského knížete Měška, jejímž autorem je Jan Raszka z Ropice. Ředitel Karger se domluvil se skauty, že z tohoto pomníku „ukradnou“ pamětní desky, které se také nacházely na nádvoří muzea. Díky této „krádeži“ se desky zachovaly a dnes zdobí rekonstruovaný památník.
Stěhování
Muzeum se několikrát stěhovalo. Po první světové válce, kdy byl ředitelem Ing. Viktor Karger, byly městské sbírky a sbírky Polské vlastivědné společnosti spojeny.
V roce 1922 si město na šest let pronajalo od Ředitelství Státních lesů křídlo těšínského zámku a umístilo do něj dvě sbírky: městské muzeum a sbírku Polské vlastivědné společnosti. Po šesti letech se Státní lesy rozhodly otevřít na zámku lesnickou školu a město z donucení přestěhovalo muzejní sbírky do bývalého panství rodiny Larisch-Mönich nedaleko náměstí v Cieszyně.
Slavnostní otevření muzea v nových prostorách se konalo 21. června 1931. Akci doprovázel 6. Sjezd Svazu muzeí v Polsku, který byl při této příležitosti svolán do Cieszyna. Toho dne byla v Městském lese odhalena výše zmíněná socha knížete Měška Těšínského a Polská vlastivědná společnost vydala zvláštní číslo časopisu „Zarania“, které bylo celé věnováno muzejní problematice.
Virtuální archiv muzejních sbírek dostupný online
Přednáška MUR se konala těsně před velikonočními svátky, 13. dubna, v klubu „Dziupla“. Kromě zajímavé přednášky si posluchači mohli prohlédnout řadu archivních fotografií objektu.
Obsáhlý článek o historii muzea vyjde v některém z příštích čísel našeho měsíčníku.
Ředitelka Muzea Těšínského Slezska vyzvala nejen k návštěvě objektu, ale také k nahlédnutí do virtuálního archivu, který je k dispozici na internetu.
„V současné době je v něm uloženo více než 55 000 snímků: skenů fotografií a fotografií exponátů. Mnoho z nich již bylo digitalizováno, ale bohužel chybí popisy – na tom stále pracujeme. V databázi je mimo jiné k vidění sbírka Muzea Macierzy, která vznikla na polském gymnáziu v Orlové a která byla v roce 1938 převezena do Cieszyna,“ dodala Irena French.
(indi)
Komentáře
