Zlatá svatba

Jan Glajcar ze Svibice prožil se svou manželkou padesát let společného života. Zlatou svatbu oslavili 6. listopadu 1899.  

Pohřešovaný chlapec

Desetiletý syn horníka Jana Moje z Karviné zmizel 18. listopadu 1899 neznámo kam. Nezvěstný byl ještě v květnu následujícího roku.

Mrtvola v poli

Tělo muže ve značném stupni rozkladu našli náhončí během honu 3. listopadu 1901 v Koňakově u Těšína. Mrtvola měla na sobě hnědé oblečení a vysoké boty.

Cesta do Ameriky skončila smrtí

Čtyřicetiletý rolník Michal Dobal ze slovenského Rájce se na podzim roku 1903 vypravil za vidinou lepšího živobytí do Ameriky. Měl ale smůlu. Už na nádraží v Bohumíně ho přejel vlak a amputoval mu obě nohy. Skončil v nemocnici v Moravské Ostravě, kde krátce nato zemřel.

Okradení povozníka

Jistému povozníkovi v Těšíně někdo ukradl v listopadu 1903 přímo v jeho bytě osm korun. Jak se ukázalo, krádeže se dopustil jistý Holewa, který byl hned ten den vypátrán a zatčen v nedalekém Golešově.

Zatčení při činu

Pět pytláků z Návsí bylo zatčeno v noci z 20. na 21. listopadu 1904 v arcivévodském revíru v Bocanovicích, zrovna když provozovali své nekalé řemeslo. Byli dopravení k soudu v Jablunkově.

Mrtvola u kolejiště

Zmasakrovanou mrtvolu neznámého muže objevili v listopadu 1909 kolemjdoucí vedle kolejí Košicko-bohumínské dráhy v Třinci. Dotyčný tvrdě doplatil na svou lehkomyslnost, protože vyskočil za jízdy z vlaku a dostal se pod  kola.

Zpronevěra na berňáku

Ke zpronevěře několika tisíc korun došlo v roce 1909 na Berním úřadě v Těšíně. Na vše se přišlo v listopadu téhož roku. Jeden z úředníků byl okamžitě propuštěn, druhý dán do výslužby.

Skon kupce

Známý třinecký židovský kupec Blumenfeld náhle zemřel 26. listopadu 1911. Příčina jeho smrti se stala předmětem spekulací. Zmíněný obchodník si nechal na počátku 20. století postavit honosný secesní dům na rohu dnešních ulic Frýdecká a 1. máje. Dům se nezachoval do současnosti.

Tragická smrt ředitele školy

Ředitel německé školy v Třinci Max Raschka skončil v listopadu 1915 pod koly rychlíku. Zemřel na místě. Bylo mu teprve osmadvacet let.

Skon čestného občana  

C. a k. notář Richard Mader z Olomouce zemřel v listopadu 1917 v sanatorium v rakouském městě Tulln. Byl čestným občanem Jablunkova, kde v letech 1889 až 1894 působil jako notářský kandidát. Zastával post velitele hasičů a vykonával řadu jiných funkci. Po ničivém požáru města v roce 1890 se významně zasloužil o jeho obnovu.

Oslava císařova svátku

Oslavy svátku posledního rakouského císaře a uherského krále Karla I. jeho poddaní slavili poprvé  4. listopadu 1917. Všude se konaly slavnostní bohoslužby za účasti davů věřících. Ve farním kostele sv. Máří Magdalény v Těšíně se uskutečnila mše společně s Te Deum, kterou sloužil generální vikář a kněz prelát Jiří Kolek. Nechyběli představitelé samosprávy, úřadů i armády.

(gam)

Třinecké železárny v roce 1910
Zdroj: Wikipedie

Komentáře


Čtěte také


Z redakční pošty: Novoroční setkání v Hnojníku
Leden312023

Z redakční pošty: Novoroční setkání v Hnojníku

Naplánujte si s námi víkend. Nejzajímavější události na Těšínském Slezsku
Leden262023

Naplánujte si s námi víkend. Nejzajímavější události na Těšínském Slezsku

Beskid Śląski shrnul uplynulý rok. Podívejte se, co plánuje letos!
Leden252023

Beskid Śląski shrnul uplynulý rok. Podívejte se, co plánuje letos!

Clanek
Leden222023

František Kowolowski vystavuje v Trisii

10 tipů na víkend
Leden192023

10 tipů na víkend

Začal soudní proces s Andrzejem Poczobutem. Společné prohlášení předsedů výborů Sejmu a Senátu
Leden162023

Začal soudní proces s Andrzejem Poczobutem. Společné prohlášení předsedů výborů Sejmu a Senátu

Leden122023

Blíží se 56. ročník Slezského plesu. Co připravili organizátoři?
Leden112023

Blíží se 56. ročník Slezského plesu. Co připravili organizátoři?

Ministerstvo Kultury Fundacja Fortissimo

www.pzko.cz www.kc-cieszyn.pl

Projekt byl realizován za finanční podpory Úřadu vlády České republiky a Rady vlády pro národnostní menšiny.
Projekt finansowany ze środków Kancelarii Prezesa Rady Ministrów w ramach konkursu Polonia i Polacy za Granicą 2022.
Publikacja wyraża jedynie poglądy autora/ów i nie może być utożsamiana z oficjalnym stanowiskiem Kancelarii Prezesa Rady Ministrów oraz Fundacji Pomoc Polakom na Wschodzie.