Skon nejstarší občanky

V sobotu 31. srpna 1907 v Těšíně zemřela ve věku 99 let Marie Gałuszková. V té době se jednalo  o nejstarší osobu ve městě.

Utekl z nemocnice

Tulák Moric Macha z Místku byl koncem srpna 1900 zatčen a měl být dopraven k soudu v Novém Jičíně. Kvůli nemoci ale  předtím skončil v evangelické nemocnici na Bielské ulici v Těšíně. Když se počátkem září jeho zdravotní stav zlepšil, beze stopy zmizel.

Vykolejení vlaku

Vlak Košicko-bohumínské dráhy vykolejil 6. září 1899 ráno v Loukách u Karviné. Nikdo z cestujících nezemřel ani nebyl zraněn.

Rvačka v hospodě

K pořádně drsné rvačce došlo počátkem září 1900 v jedné hospodě na Frýdecké ulici v Těšíně. Mezi sebou se servali popíjející dělníci. Když zakročující policisté začali některé rváče odvádět, ostatní na ně začali házet kameny. Policie se proto pokusila zatknout další výtržníky.

Tehdy jeden z násilníků mrštil po jednom muži zákona těžkou motyku. Trefil jeho obličej a tak mu roztříštil dolní čelist, vyrazil dva zuby a usekl horní ret. Raněný policista skončil v evangelické nemocnici, všichni výtržníci ve vězení.

Vloupání do kláštera

Z dobře zajištěné pokladny v uzamčené místnosti v klášteře Milosrdných bratří v Těšíně zmizelo 1347 korun a 40 haléřů. Ke krádeži došlo v sobotu 8. září 1900. Převor kláštera nelenil a vše oznámil na policii. Policejnímu strážníkovi Pietrulovi se brzy nato podařilo vypátrat a zatknout zloděje. Byl to truhlář Jan Żywiol, který byl u Milosrdných bratří zaměstnán.

Osudného dne, když řeholníci zrovna večeřeli, vnikl pomocí paklíče do pokoje s pokladnou, kterou otevřel klíčem, jenž ležel na stole. Lump se ke všemu doznal a lup vrátil.

Hrozily nebezpečné nemoci

V září 1901 lidi na Těšínsku ohrožovaly nebezpečné nemoci. Případy onemocnění spálou se vyskytly v Hrádku, Holešově a Pudlově. V Hrušově, Šunychlu, Věřňovicích, Dolních  Bludovicích a Starých Hamrech se objevily spalničky, zatímco v Kačičích, Karviné a Jablunkově černý kašel.

Uctili císařovnu

Zádušní mše za předposlední rakouskou císařovnu a uherskou královnu Alžbětu, manželku císaře Františka Josefa I. se konala 10. září 1901 také ve farním kostele sv. Máří Magdalény v Těšíně za účastí velkého množství věřících. Panovnice byla zavražděna tři roky předtím italským anarchistou Luigi Luchenim na cestě k ženevskému přístavu. Vrah ji probodl pilníkem.

Krádež poštovního povozu

Poštovní povoz i s koněm ukradl v září 1904 v Orlové neznámý nepoctivec. Když kočí zastavil před nádražím a šel převzít poštu, zloděj si sedl na jeho místo a odjel.

Padělané peníze

Zedník Adam Lusik z Bobreku u Těšína zaplatil v září 1905 jednomu těšínskému fiakristovi padělanou pětikorunou. Případem se začala zabývat policie.

Mladá podvodnice

Povedenou nájemnici ubytovala ve svém domě v roce 1907 vdova Blahutová z Těšína. Jednadvacetiletá Josefa Krajewska z Krakova totiž vdavekchtivé Blahutové slíbila, že ji sežene ženicha a vylákala od ní 208 korun. Potenciálního manžela však nesehnala a peníze si ponechala.

Krajewska kromě toho přiměla manželé Raidlovy, kterým namluvila, že podědí po svém strýci čtyři tisíce korun, aby se za ní zaručili u české Občanské záložny v Těšíně na půjčku 1400 korun. V září 1907 její počínání zhodnotil soud a poslal ji na čtyři měsíce za mříže.

S ukradeným kolem daleko neodjel

Pavel Heczko z Lyžbic ukradl v září 1907 z průjezdu u dnes už bývalého Německého domu v Těšíně jízdní kolo místnímu obchodníkovi Františku Lyskovi. Se zlou se však potázal. Majitel kola si krádeže všiml a dohnal zloděje ještě na Hluboké ulici a předal ho policii.

(gam)

Komentáře



CZYTAJ RÓWNIEŻ



REKLAMA Reklama
REKLAMA
Ministerstvo Kultury Fundacja Fortissimo

www.pzko.cz www.kc-cieszyn.pl

Projekt byl realizován za finanční podpory Úřadu vlády České republiky a Rady vlády pro národnostní menšiny.
Projekt finansowany ze środków Ministerstwa Spraw Zagranicznych w ramach konkursu pn. Polonia i Polacy za granicą 2023 ogłoszonego przez Kancelarię Prezesa Rady Ministrów.
Publikacja wyraża jedynie poglądy autora/autorów i nie może być utożsamiana z oficjalnym stanowiskiem Ministerstwa Spraw Zagranicznych oraz Fundacji Pomoc Polakom na Wschodzie im. Jana Olszewskiego