WISLA / Již v pátek 4. června se na pódiu amfiteátru ve Wisle představí ZpiT Śląsk.  Vystoupení se uskuteční v rámci slavností Rok horalů ve Slezském vojvodství. Umělci se budou prezentovat se svou hlavní podívanou „A to Polska właśnie”.

Koncert začíná v 18.00 hodin.

Tomasz Bujok, starosta Wisly, sdělil, že ZPiT Śląsk byl odjakživa silně spjat s Wislou. Tady žil jeho zakladatel a umělecký ředitel Stanisław Hadyna. Tady je pohřben na místním evangelickém hřbitově „Na Groniczku”, jeho jméno nese wislanský amfiteátr.

„Proto pokaždé s obrovskou radostí vítáme členy souboru v našem městě,” těší se vladař „Perly Beskyd”. Vstup na koncert je zdarma. „S ohledem na protiepidemiologická opatření,  do  amfiteátru bude moci vstoupit pouze 50 procent diváků. Proto se oplatí přijít dříve,” zve Katarzyna Czyż-Kaźmierczak z Wislanského kulturního centra.

Jeden z největších folklórních souborů

ZPiT Śląsk Stanisława Hadyny je jedním z největších polských folklórních souborů. Vznikl 1. července 1953, jeho zakladateli byli Stanisław Hadyna a Elwira Kamińska. Sídlo souboru se nachází na zámku v Koszęcině poblíž Częstochové.  Na zámeckém nádvoří stojí od roku 2006 „Profesorova lavička”, neboli pomník profesora Stanisława Hadyny.

Soubor se z počátku zaměřoval na prezentaci slezského folklóru, zejména tanců a písní z Horního Slezska, Těšínska a oblasti Beskyd. Nyní se v repertoáru souboru nachází písně a tance všech polských regionů, navíc opery, sakrální hudba a oratoria.

Sejmik Slezského vojvodství vyhlásil rok 2019 Rokem Stanisława Hadyny. Inaugurace slavností spjatých s touto událostí se konala ve Wisle.

Po stopách Stanisława Hadyny

V tomto letovisku je několik míst spojených s tímto významným skladatelem. Právě tady si rodiče Stanisława Hadyny postavili ve třicátých letech 20. století  na svahu hory Jarzębata dřevěný domek, kde pak trávili letní prázdniny. V jeho sousedství se nacházela vila „Izyda”, kde se v roce 1945, po svatbě s dcerou majitele Agatou Ogierman, Stanisław Hadyna přistěhoval.

Naproti tomu na stráni hory Bukowa se od roku 1960 nachází Hadynův wislanský dům, v kterém často odpočíval po zahraničních vystoupeních, trávil svátky a tvořil. Tady vzniklo mnoho nových koled k textům Kazimierze Szemiotha, které nahrál mimo jiné známý tenorista Wiesław Ochman.  V roce 1937 se Hadyna zúčastnil přednášek Prázdninového institutu umění, který se konal v Lázeňském domě. Tam také ve čtyřicátých a padesátých letech vedl filharmonické koncerty pro školní mládež.

V letech 1945-1947 učil angličtinu a latinu v nynějším Lyceu P. Stalmacha ve Wisle. V roce 1987 v evangelickém kostele apoštolů Petra a Pavla smíšený pěvecký sbor zdejší farnosti pod taktovkou Barbary Drozd-Cienciały nahrál desku „Opłatek dla Mamy”, mimo jiné s novými koledami Stanisława Hadyny, který se sborem spolupracoval a převzal nad celou akcí patronát.

Dopisy z Hollywoodu

V listopadu 2019 si posluchači Mezigenereční regionální univerzity, působící v rámci Polského kulturně-osvětového svazu (PZKO), v aule Polského gymnázia Juliusze Słowackého v Českém Těšíně mohli vyslechnout přednášku „Stanisław Hadyna, rodák z Karpentné – jeho život, touhy a úspěchy”.

Přednášející Adam Pastuch, zástupce a nejbližší spolupracovník Hadyny v ZPiT Śląsk a v letech 1999 – 2010 ředitel souboru, tehdy upozornil na méně známé detaily v životopise slavného rodáka z Karpentné.

Ukázal dopisy z Hollywoodu, ve kterých byl profesor vyzván, aby připravil kompozici filmové hudby. Bylo to v roce 1959, kdy se soubor Śląsk poprvé vydal do Spojených států, kde Hadyna už dříve obdržel ceny za literaturu. Skladatel však tuto nabídku odmítl.

(gam)

Komentáře



CZYTAJ RÓWNIEŻ



REKLAMA Reklama
REKLAMA
Ministerstvo Kultury Fundacja Fortissimo

www.pzko.cz www.kc-cieszyn.pl

Projekt byl realizován za finanční podpory Úřadu vlády České republiky a Rady vlády pro národnostní menšiny.
Projekt finansowany ze środków Ministerstwa Spraw Zagranicznych w ramach konkursu pn. Polonia i Polacy za granicą 2023 ogłoszonego przez Kancelarię Prezesa Rady Ministrów.
Publikacja wyraża jedynie poglądy autora/autorów i nie może być utożsamiana z oficjalnym stanowiskiem Ministerstwa Spraw Zagranicznych oraz Fundacji Pomoc Polakom na Wschodzie im. Jana Olszewskiego