Mluvili o pocitu spojení se zemí předků

„Je nás málo, je nás hodně… O pocitu spojení se zemí předků.“ Tak byl naznán první diskusní panel ze série tří setkání: „Stálost a proměnlivost. Nevejdeš dvakrát do stejné Olzy.“ Prof. Dr. Tadeusz Siwek z Ostravské univerzity a prof. Dr. Jerzy Nikitorowicz z Univerzity v Bialystoku diskutovali o pocitu identity příslušníků národnostní menšiny.

Setkání pořádané Ministerstvem zahraničních věcí Polské republiky spolu s Polským velvyslanectvím v Praze a Generálním konzulátem Polské republiky v Ostravě vedl Tomasz Wolff, šéfredaktor „Głosu“.

Wolff, který vedl diskusi, se v úvodu odvolával na statistiky počtu Poláků v našem regionu na základě sčítání lidu ze stoleté historie tzv. Zaolší. Zeptal se také, zda by sčítání lidu nemělo být prováděno častěji než jednou za 10 let, protože po několika letech se tyto údaje již mohou lišit. Profesor Siwek potvrdil, že takové návrhy byly, ale ukázalo se, že technicky je těžko proveditelné.

Tadeusz Siwek poukázal na trend, že 25 % občanů RC v předchozím sčítání neodpovědělo na otázku týkající se národnosti, takže je obtížné analyzovat statistiky národnosti v průběhu staletí.

Uvedl také, že každé sčítání je jiné a údaje, které jsme získali, jsou odvislé od způsobů provedení tohoto sčítání. „Při prvních sčítáních nebyly otázky týkající se národnosti. Objevily se až v roce 1880 a i tehdy se nejednalo o národnost, pouze o jazyk a národnost byla odvozena od tohoto jazyka,“ zdůraznil.

Poznamenal také, že jsme nyní svědky toho, že pojem národnosti při sčítání lidu začíná stále více ztrácet svůj význam. Poukázal na to, že v západoevropských zemích je stále běžnější politika odcházení od národnosti. „Takto provedené sčítání lidu zvýhodňuje většinu. A poškozuje zájmy menšin,“ řekl.

Český statistický úřad dvojí národnost hází do jednoho pytle

Prof. Siwek poukázal na to, že český statistický úřad „hází dvojí národnosti do jednoho pytle: dvojí národnost“. „Menšinové skupiny jsou tak oslabeny těmi ze svých členů, kteří uvedli dvojí národnost,“ zdůraznil Siwek.

Přiznal, že on sám pochází ze smíšené polsko-české rodiny a je tak dokonale dvojjazyčný od kolébky. A že kdyby si měl vybrat, který jazyk je pro něj prvním jazykem, nemohl by, protože oba jsou pro něj prvními jazyky.

„Kdybych uvedl, že mám dvojí národnost, bylo by to nejblíže faktům. Nedělám to ale proto, že vím, že když se pohybují v menšinovém prostředí, mám dvě možnosti, z nichž jedné – většinové se daří dobře a je zabezpečená. Na druhé straně je možnost uvést polskou národnost, která má už méně privilegované postavení, a proto je třeba ji podpořit. Proto uvádím polskou národnost ve všech sčítáních lidu,“ vysvětloval.

Multikulturalismus není o ničení odlišnosti kultur

Nikitorowicz zdůraznil, že multikulturalismus nezničí odlišnost kultur. Posluchač se také zeptal, jak využít regionální kulturu k vytvoření národní identity. „Polská identita úzce souvisí s regionální kulturou v tomto konkrétním případě Zaolší. Takže propagace nebo deklarování polské národnosti je ve skutečnosti také podporou nebo prohlášením příslušnosti k regionu,“ odpověděl Siwek.

Siwek také poukázal na to, že jazyk není vždy stejný s národností. Uvedl příklad, že Skotové mluví anglicky a přesto se cítí Skoty, ne Angličany. A poukázal na to, že zejména v našem příhraničí, v průmyslových oblastech, jsou Poláci, kteří vrostli v české prostředí tak moc, že už nepoužívají téměř polský jazyk, přesto si uvědomují, že jsou Poláci.

Siwek však zdůraznil, že je lepší podporovat menšinový jazyk. „Podpora tohoto jazyka, s kterým dítě přichází do styku pouze v rodinném kruhu, povede ke skutečné dvojjazyčnosti. A většinový jazyk se dítě naučí mezi lidmi,“ řekl.

(indi)