Výstava starých pohlednic Visly probíhá v plenéru

VISLA / Výstavu v plenéru Visla na starých pohlednicích je možno zhlédnout před Lázeňským domem na náměstí Plac B. Hoffa ve Visle. Expozici připravila Městská veřejná knihovna Jana Śniegoně v rámci projektu Nezávislá na jižní hranici („Niepodległa na kresach południowych”). Výstava potrvá až do 20. listopadu.

Výstavu tvoří 20 dvoustranných tabulí. Z každé strany se nachází 3 až 6 pohlednic pocházejících z období od konce 19. století do roku 1945, které zapůjčili soukromí sběratelé. Všechny pohlednice jsou opatřeny podrobnými popisky, které zajistila místní historička Danuta Szczypka. Jsou mezi nimi také pohledy pocházející z nakladatelství známého vydavatele a knihkupce Eduarda Feitzingera z Těšína.

Bogumił Hoff objevuje Vislu

Expozice je rozdělena na dvě části a představuje nejprve Vislu v dobách Rakousko-Uherska, když ještě byla chudou beskydskou vesnicí, kde jen několik budov bylo zděných, zatímco převládající většina zástavby ze dřeva. Tehdy se začínala zvolna rozvíjet jako letovisko. Jedním z horlivých propagátorů Visly jako rekreační obce byl etnograf, malíř, kreslíř a spisovatel Bogumił Hoff, jehož jménem bylo pojmenováno vislanské náměstí.

Pocházející z města Radom Hoff přijel do Visly poprvé v roce 1882. Jelikož vesnice ho okouzlila svou krásou, začal propagovat její přednosti v tisku a mezi svými přáteli. Publikoval také literární díla a angažoval se ve prospěch rozvoje Visly. Byl autorem její první monografie. V roce 1885 postavil ve Visle dřevěnou vilu „Boží dar”, o něco později vznikly Hoffovým přičiněním ještě vily „Jasna” a „Janina”. Vilu Boží dar” je možno zhlédnout na vystavených pohlednicích.

Bogdan Hoff přebírá taktovku po otci

V roce 1892 se Hoff usadil ve Visle natrvalo. Tady také o dva roky později zemřel. Jeho ostatky spočívají na vislanském evangelickém hřbitově „Na Groniczku”, kde je pohřben také jeho syn Bogdan Hoff, výtvarník, etnograf a architekt. Na počátku 20. století se přestěhoval natrvalo do Visly a pokračoval ve snahách svého otce o přeměnu vesnice na letovisko.

Je vhodné zmínit, že již několik desetiletí předtím, než tam dorazil Bogumił Hoff, první průzkumnici a turisté už podnikali výpravy k pramenům Visly, m.j. v roce 1843 geograf a básník Wincenty Pol. Jejich příjezd usnadnila vystavěna v roce 1837 cesta spojující ves se sousední obcí Ustroň.

Władysław Stanisław Reymont píše ve Visle Sedláky

Jak píše spisovatelka Joanna Jurgała-Jureczka ve své publikaci „Historie zwyczajne i nadzwyczajne, czyli znani literaci na Śląsku Cieszyńskim”, (Obyčejné a neobyčejné příběhy neboli známí literáti na Těšínském Slezsku) v červenci 1896 Vislu navštívila spisovatelka Maria Konopnicka. Pravděpodobně tam ztrávila pouze jeden den, odradily ji tamější drsné podmínky. V roce 1900 do podbeskydské vesnice přijel na několikatýdenní pobyt spisovatel Bolesław Prus společně s manželkou a adoptovaným synem Emilkem.

V následujícím roce ve Visle pobýval spisovatel Władysław Stanisław Reymont, který tam znovu začal psát svůj román Sedláci (Chłopi). Předtím vše co již napsal, zničil. Za toto dílo obdržel v roce 1924 Nobelovou cenu. Vliv na to měl pravděpodobně také pobyt spisovatele v klidné podhorské vesničce. Ostatně první díl vznikl ve Varšavě a ve Visle, druhý v Paříži.

Ke konci monarchie, v roce 1911, Zemská vláda v Opavě oficiálně uznala vesnici za letovisko.

Visla prožívá dynamický rozvoj

Druhá část expozice prezentuje rozvoj Visly v meziválečném období. Po první světové válce, kdy Polsko získalo nezávislost, se obec ocitla na území slezského vojvodství a začala se dynamicky rozvíjet. Následovaly významné investice do silniční, železniční, rekreační a sportovní infrastruktury.

Na počátku třicátých let v části Visly Głębce vyrostla škola podle projektu Tadeusze Michejdy, architekta pocházejícího z Albrechtic. V jeho projekční kanceláři vznikly také projekty některých vislanských penzionů a vil, jako Idylla, Wierchy, Oleńka, Przylesie a další.

Přijíždějí skvělí polští umělci

Během probíhajících Prázdninových institutů umění do Visly přijížděli významní polští spisovatelé, malíři, herci. Konaly se koncerty a výstavy. V sále Lázeňského domu se prezentovali spisovatelé Jarosław Iwaszkiewicz, Zofia Nałkowska, Rafał Malczewski, Karol Irzykowski a kontroverzní Stanisław Ignacy Witkiewicz Witkacy. Vislu navštívil také tehdy velmi populární zpěvák a herec Jan Kiepura.

V roce 1937 vznikl konflikt mezi prožívajícím psychické problémy a provokujícím publikum Witkacým a Irzykowským. Tehdy Irzykowski řekl Witkiewiczovi, že je grafoman a psychopat, který se snaží zbohatnout na předvádění své nemoci. Pro změnu Witkacy ho počastoval nadávkou hlupák…

Ve Visle vzniká Prezidentský zámeček

Je třeba zmínit také Prezidentský zámeček na svahu vrchu Zadni Groń v části Visly Czarne. Byl vystavěn v letech 1929 – 1931 podle projektu Adolfa Szyszko-Bohusze, svým stylem navazuje na středověký hrad. Budova, která vznikla díky finančním sbírkám mezi lidmi ve Slezsku, byla předána jako rezidence prezidentovi Polské republiky Ignacemu Mościckému společně s čestným občanstvím Visly.

Během druhé světové války zámeček sloužil jako rekreační rezidence pro německé funkcionáře. Po válce patřil polské vládě a černouhelnému dolu „Pniówek”. V současné době je opět majetkem kanceláře prezidenta PR.

Prezident Ignacy Mościcki odhaluje pomník Pramenů Visly

Dvaadvacátého srpna 1937 se prezident Mościcki ujal slavnostního odhalení pomníku Pramenů Visly, který zhotovil jeden z nejvýznamnějších polských umělců Konstanty Laszczka. Dílo mělo představovat řeku spojující všechna polská území od hor až k moři. Během druhé světové války Němci pomník zničili.

Jelikož originální forma pro odlití sochy Laszczky se nedochovala, pomník, který 13. června 2014 odhalil prezident Bronisław Komorowski, a který zhotovil sochař Grzegorz Łagowski, není jeho věrnou kopii, avšak navazuje na původní předválečné dílo. Za zmínku stojí, že v roce 1962 Visla byla povýšena na město.

Expozice na náměstí Plac Hoffa bude přístupná až do 20. listopadu. Naproti tomu 12. listopadu v 16.00 hodin se uskuteční prezentace katalogu výstavy Visla na starých pohlednicích. Pořadatelé prosí o dodržování bezpečné vzdálenosti během prohlídky výstavených pohlednic.

(gam)