Ve Visle začala Prázdninová kulturní akademie

VISLA / Další ročník Prázdninové kulturní akademie začal ve Visle. Letos proběhne pod názvem „Dvacátá léta, třicátá léta…” Akci pořádají Městská veřejná knihovna a Město Visla.

I tentokrát se uskuteční cyklus přednášek. První se konala ve čtvrtek 2. července v Městské veřejné knihovně Jana Śniegoně ve Visle. Tyto besedy navazují na tradici Prázdninového institutu umění, který v letech 1936 – 1939 pořádalo předválečné Ministerstvo náboženství a veřejné osvěty m. j. v Gdyni a ve Visle.

Lázně známé i v zahraničí

Inaugurační přednášku Prostorový vývoj městečka Visla. Lázně v meziválečném období přednesl Łukasz Konarzewski, historik umění, a od roku 2017 vojvodský konzervátor kulturních památek. Pochází ze známé umělecké rodiny, usazené od roku 1920 v Istebné. Účastníci setkání měli možnost se blíže seznámit s meziválečnými regulačními plány. 

Částečně realizovaný projekt je možno si dodnes prohlédnout v centrum městečka. Jeho nejvýznamnějšími objekty jsou lázeňský dům, městský úřad a budova pošty. Podle Konarzewského právě v meziválečném období je třeba hledat počátek toho, čím je Visla nyní, tedy lázněmi známymi také za hranicemi Polska.

Právě v období mezi dvěma světovými válkami se Visla proměnila z chudé podhorské vesnice v módní letovisko, kde se ve vlastním zámečku rekreoval tehdejší prezident Polské republiky Ignacy Mościcki. A kde vyrostly početné rekreační vily a penziony, z nichž značná část byla ukázkou nejnovější modernistické architektury.

Vojvoda Michał Grażyński

Velké zásluhy na rozvoji Visly měl tehdejší slezský vojvoda Michał Grażyński. Do úřadu nastoupil v září 1926 a svou funkci vykonával až do vypuknutí druhé světové války. Grażyński se narodil v roce 1890 roku ve vsi Gdów poblíž Wieliczky. Angažoval se v boji za nezávislost Polska, později se hlásil k politickému systému sanace, jehož nejznámějším představitelem byl politik a státník Józef Piłsudski. Po válce zůstal ve Velké Británií, kde v roce 1965 tragicky zahynul v Londýně v důsledku dopravní nehody.

Podle Konarzewského Grażyński měl moc rád moderní architekturu a její výstavbu podporoval. Na vojvodském úřadě inicioval vznik odboru rozvoje lázeňství, což způsobilo doposud nevídaný rozmach Visly. Investovalo se také do infrastruktury Visly. Tehdy byla do Visly přivedena železnice, v městečku vyrostla dvě nádraží, dvě železniční zastávky, dva železniční mosty a dva viadukty.

Další přednáška se uskuteční ve čtvrtek 9, července v 16.00 hodin v hlavním sále knihovny na prvním patře. O meteorologické stanici a vislanských vilách povypráví Przemysław Czernek z Institutu dokumentace architektury Slezské knihovny.

(gam)