Bývalý důl Michal se opět otevře pro veřejnost

OSTRAVA – MICHÁLKOVICE / Bývalý důl Michal v Ostravě – Michálkovicích se opět otevírá pro návštěvníky po víc jak dvouměsíční pauze vynucené pandemii koronaviru. Zájemci o hornickou historii jsou zváni v pondělí 25. května.

Zatím památkově chráněný důl je možno si prohlédnout na internetu: https://www.msk.cz/vprochazky/lokality/cz-dul-michal-dul-fn2.html

Popřípadě zhlédnout alespoň krátkou upoutávku:

Důl Michal byl založen už v roce 1843. Nese jméno c. k. dvorního rady Michaela Laiera.

Tehdejší technicky vyspělé stroje zvládly nejen dopravu vytěženého uhlí a spouštění horníků do hlubin, ale také zásobování pracovišť vzduchem či odčerpávání spodních vod.

V roce 1856 šachtu koupila společnost Severní dráha císaře Ferdinanda, která postavila a provozovala železnici vedoucí z Vídně přes Ostravu do západní Haliče.

Velkorysá přestavba

V letech 1913 až 1915 se uskutečnila elektrifikace a zároveň velkorysá přestavba podle projektu ostravského architekta Františka Fialy, žáka zakladatele vídeňské moderní architektury Otto Wagnera. To mělo pravděpodobně zdůraznit významné ekonomické postavení společnosti Severní dráha v ostravsko-karvinském revíru.

Díky omezeným stavebním úpravám v následujících letech areál dolu Michal zůstal zachován bez podstatnějších změn. Představuje jedinečný provozní, technický a architektonický celek. V devadesátých letech 20. století došlo k ukončení těžby. Původní stroje zůstaly zachovány v místech původního provozu a v autentickém prostředí,

V současné době se jedná o národní památku České republiky. Prostory šachty slouží také k pořádání výstav a menších kulturních akci, popřípadě svatebních obřadů. Nedaleko dolu se nachází bývalá hornická kolonie.

Bývalá polská škola

V dobách Rakouska – Uherska na dole Michal pracovali většinou přistěhovalci z Haliče, jedné z nejchudších zemí monarchie. V roce 1908 polská osvětová organizace „Towarzystwo Szkoły Ludowej” se sídlem v Krakově založila poblíž šachty polskou školu. Děti horníků se tak mohly vzdělávat v mateřském jazyce. Pětitřídní michálkovická škola byla dobře vybavena učebnicemi a školními pomůckami.

Prvním ředitelem byl Jerzy Kaszper. Koncem roku 1918, po skončení první světové války a rozpadu Rakouska – Uherska, Kaszper byl zatčen a přinucen se odstěhovat do Polska. Na jeho místo nastoupila Olga Orzechowska – Waleczkowa, avšak již v roce 1919 se místním šovinistům podařilo dosáhnout uzavření školy. Polští učitelé opustili Michálkovice.

Tehdy se mnoho rodin rozhodlo vrátit se do Polska, jiné se asimilovaly. Ze školního inventáře se nedochovalo téměř nic. V budově michálkovické školy fungovala také polská školka. Zřídila ji v roce 1904 polská Matice školská (Macierz Szkolna), která se také starala o její provoz. Školka fungovala do roku 1920.

(gam)