Včely medonosné vzbuzovaly opravdový zájem lidí již ve starověku svým společenským životem s výraznou organizovaností a dělbou práce a schopnostmi vytvářet med.

Ve starověkém Egyptě včely byly jedním z atributů vládce. Egypťané věřili, že jejich původ je nadpřirozený, že pochází z nebe. Podle egyptské mytologie bůh Ra měl slzy v podobě včel. Také se věřilo, že dokážou zajistit nesmrtelnost. Z tohoto důvodů Egypťané těla mrtvých kromě balzamování natírali také medem.

V kultuře starověkého Řecka se včely objevily o něco později. Řada řeckých bohyň měla podobu včel. Zatímco obyčejní smrtelníci si spojovali včely s nadpřirozenými silami, mnoho filozofů je považovalo za synonymum moudrosti a pracovitosti. 

Podle řeckých bájí  krétská princezna Melissa krmila boha Dia medem, za což byla za odměnu proměněná ve včelu. Starověcí Řekové došli k přesvědčení, že básník Pindar a filozof Platon byli více výřeční než jiní právě díky včelám. Řekové také věřili, že medový extrakt zajišťuje nesmrtelnost, zatímco umístění symbolu včely na hrobě může mít vliv na věčný život zemřelého.

Komentáře



CZYTAJ RÓWNIEŻ



REKLAMA Reklama
REKLAMA
Ministerstvo Kultury Fundacja Fortissimo

www.pzko.cz www.kc-cieszyn.pl

Projekt byl realizován za finanční podpory Úřadu vlády České republiky a Rady vlády pro národnostní menšiny.
Projekt finansowany ze środków Ministerstwa Spraw Zagranicznych w ramach konkursu pn. Polonia i Polacy za granicą 2023 ogłoszonego przez Kancelarię Prezesa Rady Ministrów.
Publikacja wyraża jedynie poglądy autora/autorów i nie może być utożsamiana z oficjalnym stanowiskiem Ministerstwa Spraw Zagranicznych oraz Fundacji Pomoc Polakom na Wschodzie im. Jana Olszewskiego