TŘINEC / I když začátek houbařské sezóny je ještě daleko, Muzeum Třineckých železáren a města Třince připravilo výstavu s názvem Mykokosmos. Potrvá do 9. dubna.

Na výstavě je možno zhlédnout asi sto velmi zdařile provedených modelů hub od mykologa Jiřího Polčáka z Ornitologické stanice Muzea Komenského v Přerově. V České republice se vyskytuje asi 10 tisíc druhů hub. Nejznámější je dělení podle jedlostí na jedlé, nejedlé a jedovaté, které zajímá zejména houbaře.

Smyslem výstavy je kromě prezentace rozmanitosti světa hub, také přiblížení méně známých druhů, například houby jarní, dřevokazné či parazitické. Anebo léčivé. V současné době je na světě známo zhruba 540 druhů hub, které obsahují léčivé látky. Ačkoliv z nich byla izolovaná celá řada léčiv, houby jako takové lékem nejsou a zařazují se pouze mezi potravinářské doplňky.

Květnatec Archerův

Součástí výstavy je také několik sklenic se zavařenými a sušenými houbami. Seznamuje také s vzácnými či ohroženými druhy, které jsou chráněny zákonem nebo naopak zdánlivě se již nevyskytujícími, jejichž objevení je snem každého mykologa. A i mezi houbami se nachází nepůvodní druhy, například květnatec Archerův. Jeho původní domovinou je Austrálie, avšak vyskytuje se i na Novém Zélandu a Tasmánii. V Evropě byl poprvé objeven v roce 1914 ve Francii, kam byl zřejmě zavlečen během námořní přepravy surovin či se zeminou a rostlinami určenými pro evropské botanické zahrady.

První výskyt v tehdejším Československu je doložen v roce 1963 v jižních Čechách, odkud se postupně rozšířil do okolních zemí. V sedmdesátých letech pronikl také do Polska, kde se v současné době vyskytuje zejména na jihu. Roste od začátku léta do listopadu. Jeho název pravděpodobně pochází od příjmení tasmánského politika , architekta a botanika Williama Archera.

(gam)

Komentáře



CZYTAJ RÓWNIEŻ



REKLAMA Reklama
REKLAMA
Ministerstvo Kultury Fundacja Fortissimo

www.pzko.cz www.kc-cieszyn.pl

Projekt byl realizován za finanční podpory Úřadu vlády České republiky a Rady vlády pro národnostní menšiny.
Projekt finansowany ze środków Ministerstwa Spraw Zagranicznych w ramach konkursu pn. Polonia i Polacy za granicą 2023 ogłoszonego przez Kancelarię Prezesa Rady Ministrów.
Publikacja wyraża jedynie poglądy autora/autorów i nie może być utożsamiana z oficjalnym stanowiskiem Ministerstwa Spraw Zagranicznych oraz Fundacji Pomoc Polakom na Wschodzie im. Jana Olszewskiego