Tyto ženy si zaslouží naší paměť

KARVINÁ / Władysława Magiera je historikem a průvodcem, a středobodem jejího profesního zájmu jsou ženy, které v dějinách regionu odehrály důležitou roli. Je rovněž autorkou publikací Cieszyński szlak kobiet (Těšínská stezka žen) a Szlak kobiet Śląska Cieszyńskiego (Ženská stezka Těšínského Slezska). Ve čtvrtek 31. října byla hostem setkání ve Středisku polské literatury Regionální knihovny Karviná.

Ve své přednášce pojmenované Kobiety Śląska Cieszyńskiego w drodze do niepodległości (Ženy Těšínského Slezska na cestě za svobodu) představila ženy, jejichž zásluhy by neměly být zapomenuty.

„Naše předkyně byly nevšední. Jelikož tady nebyl analfabetismus, ženy četly stejně tak, jako muži. A je pravdou, že jejích roli – jako žen a matek – doceňovali i tehdejší místní buditelé.“

Jan Kubisz psal, že když se sešla rodinná rada, předsedkyní byla matka, otec měl pouze poradenský hlas. Paweł Stalmach vzpomínal, že děti doma učila matka. „Ženy velmi dobře věděly, jak důležité je vzdělání,“ konstatovala Magiera a uvedla příklad, jak matka Andrzeja Cinciały se radovala, když její syn šel na vysokou školu do Krakova.

„Tyto ženy vychovaly všechny ty muže, kteří později bojovali za polskost Těšínského Slezska, a později byli členy Národní rady Těšínského Slezska,“ připomněla. Zároveň dodala, že v Radě zasedaly tehdy tři ženy, což stanovilo 14,5 procent členů. Byly to Dorota Kłuszyńska, Maria Sojkowa a Zofia Kirkor-Kiedroniowa. „Dokázaly podřadit své zájmy zájmu vyššímu, politickému aby mohly vybojovat Polsko,“ zdůraznila.

Dorota Kłuszyńska od 1911 roku pořádala na Těšínském Slezsku oslavy dne žen, redagovala časopis „Głos kobiet” (Hlas žen), a později, v meziválečném období, více než deset let byla senátorkou. Maria Sojkowa celý život bydlela v Oldřichovicích, působila v Polskim Związku Niewiast Katolických (Polském svazu katolických žen). Pokud někde jela – například na shromáždění do Jablunkova – vždycky si oblékla těšínský kroj.

Zofia Kirkor-Kiedroniowa z Grabskych se aktivně podílela na národním hnutí, bojovala za připojení Zaolší k vlasti. „Byla profesionálním politikem, ačkoli nikdy neplnila žádnou politickou funkci,“ konstatovala Władysława Magiera. Připomněla, že manžel Zofie Kirkor-Kiedroniowe byl ministrem, stejně jako jeden z jejích bratrů a druhý se stal předsedou vlády. Kiedroniowa je také autorkou tří svazků vzpomínek, z nichž jeden věnovala Těšínskému Slezsku..

Historička připomněla také jména Marianny Górniak ze Svibice, která pomáhala polským organizacím, , Elżbiety Buzkówny, první vysokoškolské studentky z Těšínského Slezska, Marie Kulisz – první lékařky v těšínské nemocnici, Lidie Kulisz – první architekty, Stefanii Michejdowej – aktivistky, redaktorky Olgy Stonawske, spisovatelky a pilotky Marie Wardasowe, Zofii Leitner – majitelky ateliéru klobouků a módní návrhářky Niny Górniak..

Magiera na závěr pozvala na bibliografickou výstavů významných žen Těšínského Slezska. Vernisáž se bude konat 12. listopadu v 16 hod. v těšínském Národním domě.