OSTRAVA, GUTY / Plánovaná výstavba repliky dřevěného kostelíku Božího Těla v Gutech, který před dvěma lety zničil požár, naráží na překážky. Se stavbou se mělo začít loni na podzim, poté letos v létě. Stavební práce ale již podruhé překazilo zamítavé stanovisko ze strany Hasičského záchranného sboru (HZS) Moravskoslezského kraje kvůli údajně nedostatečně dořešené protipožární ochraně svatostánku.

Biskupství ostravsko-opavské diecéze a Římskokatolická farnost ve Stříteži jako investoři stavby s tímto tvrzením nesouhlasí.

Zamítnutí dvou žádostí

Na konci června bylo předloženo k odsouhlasení požárně-bezpečnostní řešení stavby. „Koncem  srpna hasiči vydali nesouhlasné stanovisko z důvodu navrhovaného napojení na pult centralizované ochrany soukromé agentury, které shledali jako nedostačující,“ uvedl vedoucí stavebního odboru diecéze Václav Kotásek.

Dodává, že 27. září došlo k podání nového návrhu, který zohlednil všechny připomínky hasičů. Koncem října však hasičský sbor vydal opět negativní stanovisko, jelikož považuje tento systém zabezpečení za nespolehlivý.

Podle tiskového mluvčího moravskoslezských hasičů Petra Kůdely problémem je prodlení v délce desítek sekund až několik minut, které může vzniknout, než se informace o případném požáru dostane k hasičskému sboru. 

Řešení investorů je ve shodě s vyhláškou

Příslušná vyhláška však umožňuje protipožární zabezpečení památek kromě napojení na pult centralizované ochrany hasičského záchranného sboru také na pult bezpečnostní agentury. HZS ale v případě kostela v Gutech požaduje napojení přímo na jeho pult a zpochybňuje, zda je agentura schopná zajistit dostatečnou ostrahu.

Pro investory je však tento požadavek v  rozporu se zmíněnou vyhláškou. Přesto by s podmínkami hasičů souhlasili, nebýt toho, že jejich finanční požadavky jsou příliš vysoké.

Desetinásobný rozdíl v nákladech

Celkové měsíční náklady za připojení gutského kostelíku na pult HZS by dosáhly částky 7 370 korun. Takovou sumu si však věřící z Gutů, stejně jako majitelé většiny kulturních památek v ČR, nemůžou dovolit. I proto je na pult HZS napojeno jen velmi malý počet památkově chráněných objektů.

Z tohoto důvodu investoři chtějí protipožární ochranu svěřit soukromé bezpečnostní agentuře, která už víc jak dvacet let poskytuje služby řadě firem, veřejným institucím a orgánům státní správy na Třinecku. Ostrahu kostela v Gutech je schopná zajistit za 700 korun měsíčně. 

Spor výstavbu prodlužuje

Spor výstavbu repliky kostelíku prodlužuje a prodražuje. Dokud se věc nedořeší, není možné stavět svatostánek  přímo v Gutech. Jeho montáž tedy probíhá v Hošťálkové na Vsetínsku, v sídle dodavatele stavby. Po získání stavebního povolení bude kostel rozebrán, převezen do Gutů a opět smontován. 

Jak uvádí Pavel Siuda, tiskový mluvčí diecéze, obnova kostela Božího Těla v Gutech si vyžádá celkové náklady cca 27 milionů korun.  Dosud bylo proinvestováno asi 8,5 milionů korun především za likvidaci spáleniště či pořízení a úpravu dřeva, kamene a dokumentace. Náklady na stavbu jsou hrazeny z pojistného plnění, vybavení interiéru z veřejné sbírky, kterou vyhlásilo město Třinec.

Navíc město Ostrava poskytlo 300 tisíc korun na nové zvony a krajský úřad 200 tisíc korun na likvidaci trosek. Provozní náklady budou hradit místní věřící. Kromě protipožární ochrany se jedná o platby za energii, běžné opravy a údržbu, pojištění, výdaje na bohoslužebné potřeby a podobně. Protože pro věřící z Gutů by náklady na ostrahu objektu ze strany HZS byly neúnosně vysoké, investoři předloží hasičům už třetí upravenou žádost.

(gam)

Komentáře



CZYTAJ RÓWNIEŻ



REKLAMA Reklama
REKLAMA
Ministerstvo Kultury Fundacja Fortissimo

www.pzko.cz www.kc-cieszyn.pl

Projekt byl realizován za finanční podpory Úřadu vlády České republiky a Rady vlády pro národnostní menšiny.
Projekt finansowany ze środków Ministerstwa Spraw Zagranicznych w ramach konkursu pn. Polonia i Polacy za granicą 2023 ogłoszonego przez Kancelarię Prezesa Rady Ministrów.
Publikacja wyraża jedynie poglądy autora/autorów i nie może być utożsamiana z oficjalnym stanowiskiem Ministerstwa Spraw Zagranicznych oraz Fundacji Pomoc Polakom na Wschodzie im. Jana Olszewskiego