Podle jakých pravidel píšeme v polštině „w-we“ „z-ze“?

Dobrý den,

otázka je jednoduchá: kdy píšeme v polštině „w“ a kdy „we“, kdy „z“ a kdy „ze“.

s pozdravem

I.Ż.

Na začátku bych rozšířil otázku hned o několik dalších předložek: „pod“ a „pode“, „nad“ a „nade“, „bez“ a „beze“, „przed“ a „przede“ atd. Odpověď může být stejně jednoduchá nebo stejně složitá.

Různé formy předložek vyplývají z vývoje tzv. samohlásky jer v dávné historii polského jazyka. Jery byly velmi krátké zvuky, které byly buď liché, nebo sudé v závislosti na pozici ve slově.

Během vývoje jazyka zmizely liché jery a ty sudé (silné) se proměnily v plné samohlásky (vokalizace). Předložky tvořily vždy celek s následujícím slovem, a to jak ve výslovnosti, tak z pohledu důrazu ve slově.

Spojení předložky s následujícím slovem způsobilo také pozici slabých a silných jerů, a poté, když slabé jery zmizely a silné jery byly vokalizované, byly vytvořeny páry zájmen, jak je uvedeno v otázce.

V těch dávných dobách bylo použití delší formy předložky určeno strukturou slova, které po ní následovalo.

V současné době nemáme jasné pravidlo pro použití předložek končících na -e. Měli bychom je používat, když je obtížné vyslovit skupinu souhlásek na začátku slova následujícího za předložkou: např.  „we Francji”, „we Frankfurcie” i „we wtorek” („w Francji”, „w Frankfurcie” a „w wtorek” jsou chybné tvary) ale můžeme používat „we czwartek” stejně jako „w czwartek”.

Podobně je chybou následující použití předložky „we wojsku“, „we Warszawie“ nebo „we wodzie“. Tyto formy jsou považovány za regionální a obecně se nedoporučují.

Musíme se vždy podívat na konstrukci jednotlivých slov, jimž předchází předložka, abychom se rozhodli, kterou formu je lepší použít.

Mgr. Ireneusz Hyrnik, Ph.D.