První den Velikonoc, den vzkříšení Páně, zvaný Svatá neděle, měl jako nejvýznamnější svátek církve, slavnostní atmosférou. Tento den naši předci trávili v rodinném kruhu.

Ráno se konala slavnostní snídaně a v poledne pak oběd. Před polednem celá rodina šla do kostela.

V tento den děti obvykle dostávaly něco nového, například oblečení, boty, pokrývky hlavy atd. Ráno děti hledaly v zahradě dárky, to znamená svého „zajíčka“ (zajíc je symbolem jarního plození už od starověku).

V tento den se v některých obcích střílelo z moždíře.

Velikonoční neděle byla také dnem, kdy se pozorovalo počasí a na jeho základě byla předpovídaná budoucnost: pokud byl den slunečný, znamenalo to úrodný rok a dobré počasí ve všech následujících nedělích roku.

Tento den hospodář šel na pole, obešel ho a do rohů dával malé kříže z vrbových větví posvěcených na Květnou neděli.

(Jeśli we Wielki Pióntek rosa, zasiyj chłopie moc owsa. „Zwrot”, 2013 nr 4)

Komentáře


Reklama

CZYTAJ RÓWNIEŻ



REKLAMA Reklama

REKLAMA Reklama
Ministerstvo Kultury Fundacja Fortissimo

www.pzko.cz www.kc-cieszyn.pl

Projekt byl realizován za finanční podpory Úřadu vlády České republiky a Rady vlády pro národnostní menšiny.
Projekt finansowany ze środków Ministerstwa Spraw Zagranicznych w ramach konkursu pn. Polonia i Polacy za granicą 2023 ogłoszonego przez Kancelarię Prezesa Rady Ministrów.
Publikacja wyraża jedynie poglądy autora/autorów i nie może być utożsamiana z oficjalnym stanowiskiem Ministerstwa Spraw Zagranicznych oraz Fundacji Pomoc Polakom na Wschodzie im. Jana Olszewskiego