První den Velikonoc, den vzkříšení Páně, zvaný Svatá neděle, měl jako nejvýznamnější svátek církve, slavnostní atmosférou. Tento den naši předci trávili v rodinném kruhu.

Ráno se konala slavnostní snídaně a v poledne pak oběd. Před polednem celá rodina šla do kostela.

V tento den děti obvykle dostávaly něco nového, například oblečení, boty, pokrývky hlavy atd. Ráno děti hledaly v zahradě dárky, to znamená svého „zajíčka“ (zajíc je symbolem jarního plození už od starověku).

V tento den se v některých obcích střílelo z moždíře.

Velikonoční neděle byla také dnem, kdy se pozorovalo počasí a na jeho základě byla předpovídaná budoucnost: pokud byl den slunečný, znamenalo to úrodný rok a dobré počasí ve všech následujících nedělích roku.

Tento den hospodář šel na pole, obešel ho a do rohů dával malé kříže z vrbových větví posvěcených na Květnou neděli.

(Jeśli we Wielki Pióntek rosa, zasiyj chłopie moc owsa. „Zwrot”, 2013 nr 4)

Komentáře



CZYTAJ RÓWNIEŻ



Ministerstvo Kultury Fundacja Fortissimo

www.pzko.cz www.kc-cieszyn.pl

Projekt byl realizován za finanční podpory Úřadu vlády České republiky a Rady vlády pro národnostní menšiny.
Projekt finansowany ze środków Ministerstwa Spraw Zagranicznych w ramach konkursu pn. Polonia i Polacy za granicą 2023 ogłoszonego przez Kancelarię Prezesa Rady Ministrów.
Publikacja wyraża jedynie poglądy autora/autorów i nie może być utożsamiana z oficjalnym stanowiskiem Ministerstwa Spraw Zagranicznych oraz Fundacji Pomoc Polakom na Wschodzie im. Jana Olszewskiego