Po Stezce magnólií putovaly davy

CIESZYN / Počet účastníků procházky po Stezce magnólií překvapil všechny – účastníky i pořadatele. Těšínské ulice a náměstíčka se ukázaly příliš malé na to, aby se všech 300 účastníků na ně vměstnalo.

Procházku pořádalo Muzeum Těšínského Slezska, průvodci byli přírodovědec z těšínské radnice Stanisław Kawecki a vedoucí Historického oddělení muzea Irena French.

Procházka vedla z Placu Kościelnego u Ježíšova kostela přes městkou část Matterówka, ulicí 3 Maja do Parku Pokoju. Po cestě Stanisław Kawecki vyprávěl samozřejmě o magnóliích, zejména pak o tom, jak se pěstují, jaká je tradice jejich pěstování a jejich nevšední historii, která sahá dob, ve kterých žili dinosauři. Irena French pak vyprávěla o budovách, které stezku lemovaly.

Iniciátory stezky byli Mariusz Makowski z Muzeum Těšínského Slezska a Danuta Pawłowicz.  Mariusz Makowski také přišel s nápadem pořádání procházek po této stezce.

V parku u muzea pak byly na počest již zesnulých iniciátorů akce zasazené dvě magnolie.

– Počet účastníků nás velice překvapil. Natolik, že jsem na to technicky nebyli připravení. Z druhé strany tento počet lidí je pro nás také potvrzením, že stojí zato pokračovat – sdělil naší redakci po procházce Kawecki.

Proč jsou magnólie pro Těšín tak důležité? – Jsou výrazné, efektní, originální. A tradici máme dlouhou více než sto let, na Zámeckém vrchu zhruba 150 let. Svůj podíl na tom, že v Těšíně kvetou magnólie, má zřejmě kněz Leopold Szersznik, který ve svých zahradách na přelomu 18. a 19. století pěstoval mnoho rostlin, také exotických. A zřejmě odtamtud se magnólie dostaly do města – vysvětlil Kawecki. Zájemcům také podrobně popsal, jak a kde je třeba magnólii pěstovat. – Je hodně důležité vybrat dobré místo. Magnólie opravdu nemá ráda přesazování – radil.

(indi)