Posluchači MUR objevili nezvyklost poezie Henryka Jasiczka

ČESKÝ TĚŠÍN / Zajímavé analýzy poezie zaolšanského básníka Henryka Jasiczka se dočkali posluchači Mezigenerační regionální univerzity. O Světě rostlin v básních Jasiczka vyprávěla Jana Raclavská z Ostravské univerzity. Přednáška se konala ve čtvrtek 7. března v Českém Těšíně. Henryk Jasiczek by 2. března oslavil sto let.

Jménem pořadatele – Polského kulturně-osvětového svazu – posluchače MUR, a také dceru Jasiczka Danutu Palowskou a starostku Českého Těšíně Gabrielu Hřebáčkovou přivítala Ewa Sikora. Připomněla, že v roce 2006, u příležitosti 30 let od smrti básníka Sdružení přátel polské knihy vydalo sbírku jeho básní pojmenovanou Wiersze (Básně), a která je průřezem jeho básnické tvorby. Sbírka je ještě k dostání.

Jana Raclavská začala svojí přednášku osobními úvahami, neboť v 70. letech 20. století poznala Henryka Jasiczka osobně. Ukázala například fotografii z jablunkovského orolského Święta z roku 1948, na které je Jasiczek vidět vedle Władysława Niedoby, což naznačovalo, že Jasiczek se stával známou osobností. Dále vyprávěla o jeho spolupráci z různými organizacemi, s Těšínským divadlem, rozhlasem v Ostravě. Následně se zaměřila na poslední období Jasiczkova života.

– Měl ideály, které se často obracejí proti lidem, například věřil v to, že může být líp. Když v roce 1968 protestoval proti okupaci Československa, ztratil práci a málokdo se postavil na jeho stranu – i známí se s ním přestali stýkat. Ale na jeho pohřeb přišlo hodně lidí – připomněla Raclavská.

Pokud se jedná o Jasiczkovu tvorbu, jejím neustále objevujícím se motivem jsou Beskydy. Ve své poezii také využil znalostí, které získal na zahradnické škole v Chrudimi.

Raclavská věnovala zvláštní pozornost básním se sbírky Jaśminowe noce z roku 1959, které v jeho tvorbě mají speciální místo. – Sbírka obsahuje 56 básní, které jsou všechny, kromě jedné, seřazené o jara do zimy – sdělila přednášející. Dále vypočítala rostlinné prvky v jeho básních.

– V názvech najdeme 55 jmen rostlin. V básních pak je vyjmenovaný 18 druhů stromů, které mají svou funkci, nejčastěji se objevuje břízy a vrby. Je vidět i autorova láska ke květinám. Z křoví se nejčastěji objevuje jasmín. Racola také z hlasu vidí hlubokou lásku ke květinám, které mají stejně jako růže svou symboliku.

Na konci své přednášky Raclavská prezentovala analýzu své oblíbené básně Ve večerních hodinách, kdy sněží, která byla zařazena do svazku „Jasmínových nocí“ na straně 14 mezi jarními básněmi. Báseň dokazuje mistrovské zvládnutí jazyka.

CR