HISTORIE: Jaro národů v Těšíně

Před 171 lety začalo Jaro národů, série revolučních a národních lidových povstání, která se v letech 1848-1849 konala v  Evropě. Dorazila také na Těšínské Slezsko.

V březnu 1848 vypukla ve Vídni revoluce, která vedla ke svržení kancléře Klemensa von Metternicha a vydání souhlasu císaře Ferdinanda I. Dobrotivého mj. na vytvoření národních gard.

Vypuknutí Jara národů a březnová revoluce ve Vídni se setkaly s velkým ohlasem v Těšíně. Informace o nucené rezignaci Metternicha dorazily do Těšína už 16. března. Podle historika Janusze Spyry se z balkonu radnice za potlesku obyvatel přečetl obsah císařského patentu. Odpoledne se na náměstí objevila rota ostrostřelců a její velitel Dr. Ludwik Klucki vystoupil s projevem, který podpořil revoluci a císaře.

Obyvatelé města se aktivně účastnili politických událostí, které postupně transformovaly městskou komunitu, omezenou feudálním systémem, na modernější společnost, založenou na vzdělání, soukromém vlastnictví a využívání veřejných práv.

Prozatímní dubnová ústava z 25. dubna 1848 zaručovala občanům svobodu svědomí a občanských práv bez ohledu na náboženství. Evangelíci a Židé získali zrušení největších omezení.

Probíhající události byly vnímány jako oslava svobody a demokracie, zejména od května 1848, kdy obyvatelé dostali právo volit až do tří politických uskupení: do všeobecného německého parlamentu ve Frankfurtu, do parlamentu ve Vídni a do Slezského zemského sněmu v Opavě.

Významnou událostí bylo vydání v květnu 1848 novin „Tygodnik Cieszyński“, od srpna vedených Pawłem Stalmachem. Kolem „Tygodnika“ a pak také novin „Gwiazdka Cieszyńska“ se začalo shromažďovat polské národní hnutí.

Rychle však začaly vznikat spory mezi Němci a příznivci polského a českého národního tábora.

Současně se Těšínské Slezsko stalo výchozím místem pro slovenská vojska, která bojovala proti Maďarsku po boku císaře. Jejich vůdce, Ľudovít Štúr, se setkal v Těšíně s Ludwikem Kluckim a skupinou slovanských aktivistů.

Koncem roku 1848 byl nucen abdikovat císař Ferdinand a 2. prosince téhož roku usedl na trůně místo něho František Josef I. Poražení revoluce v Uhrách v roce 1849 přineslo konec Jara národů.

K zásadním pozitivním změnám došlo až po obnovení ústavního řádu Františka Jozefa. Přinutila ho k tomu porážka Rakouska v bitvě u Hradce Králové 3. července 1866.

(GAM)