Z redakční pošty: Polonus Brno na století nezávislosti

BRNO / Oslavy 100. výročí vzniku Československa a získání nezávislosti Polska byly také oslavované v Brně, kde klub Polonus uspořádal dvě zajímavé akce. Každá z jiného soudku.

Vysvětleme to hned – KJM je Knihovna Jiřího Mahena, instituce, která je velmi přivětivá k Polsku, Polákům a zároveň je dlouho spřátelená s Klubem Polonus v Brně.

Ale instituci tvoří lidé. Skutečným spiritus movens polských záležitostí je vedoucí oddělení služeb Jana Šubrová. Osoba, která si Polsko zamilovala. Tato příznivá atmosféra v Brně má hluboké kořeny, protože se prvním partnerským městem v roce 1966 stalo město Poznań. V té době začala také spolupráce mezi knihovnami – Raczyńskich v Poznani a KJM v Brně. Každý rok se zde konají Dny polské kultury, přednášky a další polské akce se dokonce konají několikrát do roka.

V listopadu se toho také u příležitosti oslav 100 let nezávislosti Polska a České republiky hodně dělo. Knihovna 15. listopadu pozvala regionální soubor Błędowice, aby ukázal svůj hudební a taneční programu, jehož akce se týká období první světové války. Jako v době císaře Františka Josefa I. museli mladí muži vstoupit do armády; ženy, děti a starší lidé zůstali ve svých domovech. Když se konečně mladí chlapci vrátili, byli s radostí vítání … Na jevišti byly spojené písně, tance, radostné a také smutné scény. A postava Starzika a jeho moudré pozorování vedou diváka skrze tento obtížný čas před sto lety.

Ale to není konec, protože 22. listopadu KJM připravil přednášku, která by mohla nést název „Dvojitý pohled na Volyň“. Ta byla samozřejmě o událostech v letech 1943-1944. Reportér a publicista Witold Szabłowski hovořil o své knize reportáži „Spravedlivý zrádce. Sousedé z Volyně. “ Dva čeští účastníci přednášky, přicházející z Volyně, vzpomínali na dětství, které tam strávili, nebo na vyprávění rodičů a prarodičů. Na jedné straně to byly bolestivé vzpomínky pro Poláky na volyňský masakr a na druhé straně téměř nostalgické vzpomínky Čechů, kteří se tam usadili v druhé polovině devatenáctého století v několika střediscích, pěstovali půdu a řemesla, měli své české školy, žili klidný život. Nesetkali se s nepřátelstvím ze strany Ukrajinců. Pro několik desítek posluchačů přítomných na přednášce, Poláků a Čechů, fakta a poznatky znamenaly mimořádně odhalení.

og.