Středověký svátek sklizně

STRUMIEŃ / Podzim je období, kdy se v mnoha obcích slaví konec žní. Měli jsme už sérii dožínek, kterých tradice vychází z lidové kultury. Přemýšleli jste nad tím, jak vypadaly tyto obřady před tím, než etnografové a folkloristé začali v XIX století zaznamenávat tehdejší oslavy sklizně? Odpověď na tuto otázku se snažili najít tvůrci rekonstrukce opevněného osídlení z X století „Białogród” u Strumieně.

V sobotu 22. září se tam konal Svátek Sklizně, a také rekonstrukce obřadu spojeného s ohněm. Dopoledne bylo plné dílen a ukázek řemesel – keramika, plstění na mokro, předení na vřetenech, přírodní barvení tkanin a příze, tkaní na nejrůznějších druzích archaických tkalcovských stavů, také obrábění lnu z vlastní setby. Na akci vystoupil rovněž soubor Brzeznica. Zahrál dávné písně Slovan, s použitím tradičních vokálních technik a také nejstarších tematických motivů písní.

Hlavním bodem slavnosti bylo položení Matce Zemi, kterou představuje socha bohyně Mokoš, věnce a darů z letošních žní s poděkováním za to, že se vydařily. Poté se hospodáři osady, Katla a Dziadosz, vydali na cestu podél vesnice s hořící pochodní. Rekonstruovali tak obřad ohně. Navštěvovali jednotlivé domy a nabízeli jejich hospodářům oheň.

„Pravda je taková, že nerekonstruujeme tyto obřady, spíš se snažíme přijít na to, jak tehdy mohly vypadat. Hodně čerpáme z folkloru. Z toho, co někdo popisuje, jak se dochovalo ještě do sedmnáctého, osmnáctého století. Je několik písemných dokladů z období osmnáctého, devatenáctého století, ve stylu, že na vesnicích se ještě šíří pohanství a vypadá tak a tak. Toto nám napovídá, jaké se do této doby dochovaly obřady, které určitě nevznikly v době posledních sto let, ale mají mnohem starší prvky. A z toho všeho, co se nám povede najít, se snažíme vybrat to, co je pro nás nejlogičtější,“ popisuje Katla.

(indi)