Drahokamy jsou nejen krásné, ale mají i svou hodnotu. Na otázku „jakou?“ odpovídají certifikáty, které určují jejich cennost. V rámci České gemologické laboratoře ČGL spolupracuje při jejich vydávání Krystyna Samek z Oldřichovic, která patří ke třem lidem v České republice mohoucím se pochlubit diplomem jednoho z nejstarších a nejvíce uznávaných gemologických ústavů na světě – amerického Gemological Institute of America. Jinak řečeno, od toho, co napíše do „občanského průkazu“ drahého kamene, záleží, zda drahokam stojí sto tisíc, nebo milion korun.

    Když jsi byla malá, hrála sis s panenkami nebo s kamínky?
    Nepamatuji si. Ale vím, že mě okouzlovala rýsovací deska mého dědy, který byl architektem. A když jsem se tak dívala na všechny ty linky, grafy a projekty, dospěla jsem k závěru, že se mi to líbí.

    Drahé kameny tě nezajímaly?
    Ne. Má práce je vlastně náhoda.

    Jak tedy vypadala cesta z oldřichovické školky k práci odhadce diamantů?
    Vedla prvním stupněm na základní škole v Oldřichovicích, druhým stupněm na základce v Třinci I, Polským gymnáziem v Českém Těšíně, geodezií na Hornicko-geologické fakultě (VŠB) v Ostravě a doktorandským studiem z geodezie tamtéž. Měla jsem specializaci na kalibraci zařízení laserovým interferometrem.

    Geodezie a drahé kameny, to jsou dvě úplně jiné pohádky, i když se obě týkají země jako takové. Takže jak ses nakonec ocitla v diamantové branži?
    Seděla jsem doma na mateřské s třicítkou na krku, odborným vzděláním a hledala jsem práci. Tehdy mi zavolala kamarádka z doktorandského studia a řekla mi, že její manžel, dnes můj šéf, hledá někoho do gemologické laboratoře. Nabídka vypadala zajímavě, takže jsem ji přijala.

    Což bylo samozřejmě spojeno s dalším vzděláváním.
    Ano, po dvou týdnech v práci jsem už letěla na školení do Švýcarska. Pak jsem se přihlásila ke studiu do GIA, které bylo vedeno formou e-learningu, kromě praktických zkoušek – ve Florencii z diamantů, z drahokamů a perel v Novém Yorku.

    Jaký je rozdíl mezi oceňováním diamantů a barevných drahokamů?
    Určit hodnotu diamantů je jednodušší, protože jsou pro ně daná kritéria. Což u barevných kamenů není.

    Proč jsou nejdražší bílé, takže bezbarvé, průsvitné diamanty, když ty barevné mohou občas vypadat lépe?
    Diamant je všeobecně pro všechny bezbarvý kámen. Proto je největší zájem o kameny ve škále D – H. Všechny ostatní jsou už lehce zbarvené a mohou vypadat řekněme „špinavě“. Proto je jejich karátová hodnota nižší. Na druhou stranu, když je barva diamantu dostatečně intenzivní, jeho hodnota je mnohem vyšší. Mezi deseti nejdráž prodanými diamanty na světě jsou jen dva bezbarvé.

    Jaký je tedy rozdíl v ceně mezi diamanty, které mají stejnou velikost a řez, ale jinou barvu?
    Pokud budeme vycházet z tabulek, lze říct, že jednokarátový diamant s průměrnou čistotou barvy D může stát asi 220 tisíc korun, když má stejný diamant barvu H je levnější o 50 tisíc, a diamant v barvě L většinou stojí asi 95 tisíc korun. Také je třeba přihlédnout k čistotě kamene, která cenu velice ovlivňuje. Hodnota jednoho karátu diamantu barvy D a bez inkluze, takže nejlepšího z nejlepších, je víc jak 500 tisíc korun a cena diamantu, který má průměrné parametry H/SI1, takže standardního, se kterým se nejčastěji setkáváme u bižuterie – „jen“ necelých 200 tisíc.

    Skvělé, 0,2 gramu a rozdíl 300 tisíc… je laik schopen rozeznat pravý a umělý diamant?
    Imitaci možná, syntetický diamant ne. V tom nám pomáhají speciální zařízení, která stojí stovky tisíc korun, a vyškolené lidské oko. Dnešní technologie umožňují vyrobení syntetického diamantu během jednoho dne. Jde měnit barvu kamene, jeho čistotu. To se týká i barevných kamenů. Hodnota syntetických diamantů činí zhruba 30% hodnoty pravých diamantů se stejnými parametry. Není problém, že existují. Problém je, že prodejce ne vždy informuje klienta, že si pořizuje syntetický kámen.

    Takže když jdeme do zlatnictví, vlastně nevíme, co kupujeme?
    Ne úplně. Ukazatelem by měla být cena. Například – pokud prstýnek s velkým rubínem, asi takovým, jaké vidíme na prstenech kdysi kupovaných v Jugoslávii, stojí 20 tisíc a ne 2 milióny, lze se skoro stoprocentní jistotou říct, že je to syntetický rubín. Na druhou stranu takhle maličký jednomilimetrový rubín má hodnotu 20 korun.
    Pokud nemáme jistotu, zda hodnota kamene je správná, vždy je možné ho poslat k ohodnocení. Nebo objednat si konkrétní kámen s požadovanými parametry a řezem. Jestli mají být kameny součástí sady, například náušnic, protože čím lépe jsou sladěné, čím víc identické – stejné barvy, se stejným řezem, tím větší hodnotu má celá sada. A občas to stojí opravdu hodně námahy, než najdeme kameny, které se k sobě perfektně hodí.

    Drahokamy prodáváš, nebo certifikuješ?
    Obojí. Mám dva úvazky – jeden v gemologické laboratoři, druhý ve firmě, která se zabývá nákupem, zpracováním a prodejem drahých kamenů.

    Proč jsou diamanty a „svatá trojice“ barevných kamenů, tedy rubíny, safíry a smaragdy, tak drahé? Vždyť drahých kamenů jako takových, často velmi krásných, je hodně…
    Rubín a safír jsou druhy oxidu hlinitého, který má v Mohsově stupnici tvrdosti hodnotu číslo 9, hned po diamantu, který, jak je známo, má hodnotu číslo 10.
    Jsou to velice odolné kameny a jsou vhodné k vkládání do prstenů nošených denně. Kromě toho právě rubín má nejkrásnější červenou barvu, safír má nejkrásnější modrou a nejkrásnější zelenou má smaragd. Samozřejmě někdo může říct, že nejkrásnější fialovou barvu má ametyst. To je pravda, ale ametystů je v přírodě hodně.

    Stává se ti, že jen tak pro zábavu, automaticky, hodnotíš něčí bižuterii?
    Nedívám se do ucha ženě stojící přede mnou ve frontě, abych věděla, jaký kámen má v náušnici. Vlastně drahé kameny mě zajímají jen z profesního hlediska, soukromě ne. Nosím už dvacet let stejné stříbrné náušnice a neuvažuji, že bych je vyměnila. Proč taky.

     

     

      Komentáře



      CZYTAJ RÓWNIEŻ



      REKLAMA Reklama
      REKLAMA
      Ministerstvo Kultury Fundacja Fortissimo

      www.pzko.cz www.kc-cieszyn.pl

      Projekt byl realizován za finanční podpory Úřadu vlády České republiky a Rady vlády pro národnostní menšiny.
      Projekt finansowany ze środków Ministerstwa Spraw Zagranicznych w ramach konkursu pn. Polonia i Polacy za granicą 2023 ogłoszonego przez Kancelarię Prezesa Rady Ministrów.
      Publikacja wyraża jedynie poglądy autora/autorów i nie może być utożsamiana z oficjalnym stanowiskiem Ministerstwa Spraw Zagranicznych oraz Fundacji Pomoc Polakom na Wschodzie im. Jana Olszewskiego