Věřňovicím nechybí talentování tvůrci

VĚŘŇOVICE / Na Odpustkovou výstavu obrazů pozvala Místní skupina Polského kulturně-osvětového svazu ve Věřňovicích. Výstava se koná každý rok u příležitosti odpustku sv. Izidora, patrona rolníků a také místní kaple.
Předseda místní skupiny PZKO Marcel Balcarek a provozní Domu PZKO Józef Kubatko jsou vášnivými sběrateli všeho, co má nějakou spojitost s Věřňovicemi, s historií obce, tradici, ale i co je spjato se širším regionem. Rádi připravuji výstavy,které region a jeho minulost přibližuji.
Letos požádali obyvatele o výpůjčku obrazů, jejichž autory jsou věřňovičtí, a také obrazů, které jsou nějakým způsobem spojené s obcí. Pravdou je, že měli obavy, zda bude co vystavovat, ale zbytečné. Odezva byla hodně velká, na výstavě bylo k vidění zhruba sto exponátů. Ukázalo se, že Věřňovicích talentování tvůrci nechybí.
K zajímavým exponátům patřily obrazy, které se dříve nacházely ve věřňovické kapli. – Dva z nich namaloval umělec, jehož příjmení znělo Grzebień. Po válce, kdy byla kaple zničená, dostal úkol namalovat obraz sv. Izidora a křížové cesty – vysvětlil Marcel Balcarek. – Křížová cesta se líbila, ale obraz sv. Izidora ne. Proto byl obraz odevzdán do muzea v Těšíně, nového sv. Izidora pak namaloval bývalý ředitel polské školy v Dolní Lutyni Władysław Pasz.
Vystavený v Domě PZKO obraz sv. Izidora našel své místo ve věřňovické kapli, a visel v ní až do loňského roku. Po renovaci vnitřek kaple se změnil na skrze moderní. Z dávných artefaktů v ní zůstaly pouze sochy svatých Petra a Pavla a Panna Marie.
To znamená, že dnes v kapli, jejímž patronem je sv. Izidor, není ani jedna jeho podoba. Spojené s ním a jeho manželkou atributy by měly najít své místo ve vitrážích, které teprve vznikají. Druhým patronem kaple je sv. Jan Pavel II. U příležitosti odpustku se v kapli konala mše sv., po ní se rozdávaly koláče. Mnoho účastníků se pak vydalo do nedalekého Domu PZKO, aby si prohlédli výstavu.
V kapli se kdysi nacházel také obraz sv. Jana Nepomuckého, v neděli byl na výstavě k vidění. Obraz Matky Čenstochovské byl na výstavu vypůjčen z kostela v Dolní Lutyni. Kdysi však visel zvenčí věřňovické kaple, pak bylo místo zazděno.
Na výstavě byl i obraz z dávné hospody Ruska, která shořela na konci války. V dobách rakouské monarchie se v okolí konaly lovy, kterých se účastnili i důstojníci. Pro ně byla v hospodě zřízená speciální světnice. Obraz se dochoval v rodině majitelů hospody, na výstavu jej zapůjčila Otylie Toboła.
Nejvíce obrazů vystavených v Domě PZKO namalovali Józef Szeliga a Ferda Pilch. Dále byly k vidění obrazy Josefa Sosny, Anny Šeltler i dalších. Zájmem se těšily portréty a krajiny Tadeusze Skupinka a také díla učitele Władysława Wójcika.
Současné malířství bylo zastoupeno linoryty Stvoření světa Kláry Herotové-Drobilové, kresbami Kateřiny Grejtákové a díly Heleny Šimíčkové. Kromě obrazů věřňovických tvůrců na výstavě bylo k vidění malířství autorů z Dolní Lutyně, jejíž části Věřňovice jsou.
CR