První škola v Gutech byla vystavěna koncem 18. století

GUTY / Než došlo v Gutech k výstavbě první školy, vyučování probíhalo po domech, nejčastěji v zimě.

V roce 1791 se obyvatelé Gutů rozhodli postavit v obci budovu, která by sloužila pouze ke vzdělávacím účelům. Proto se obrátili na knížete Alberta Sasko-Těšínského, vlastníka Těšínské komory a zetě císařovny Marie Terezie s prosbou o poskytnutí dřeva na stavbu. Dopis podepsal tehdejší fojt Jadamiec a tři občané. Prosba byla vyslyšena.

První školní budova

Dřevěnou budovu na kamenné podezdívce postavili nad potokem Powieśnik. Stála naproti nynějšího Domu PZKO. Jednalo se o školu konfesijní, evangelickou. Pastor Vlastimil Ciesar z Komorní Lhotky se zajímá o historii evangelické církve na Těšínském Slezsku a zároveň o historii evangelického školství.

Podařilo se mu zjistit, že prvním učitelem gutské školy byl Paweł Szarzec z Wisly. Pro změnu Pavel Reihs  pocházel z Moravy. V Gutech učil v letech 1827 – 1851 a také se tam oženil. Kromě toho se naučil polsky. Do školy tehdy chodilo zhruba 120 žáků. Děti se učily polštinu z českého slabikáře, jelikož učebnice v polském jazyce byly dostupné teprve od roku 1848.

Velké zásluhy na tomto poli měl ředitel evangelické školy v Těšíně Jan Śliwka senior. Jedním z prvních učitelů byl také Jan Heczko, který v letech 1817-1824 učil děti nejen v Gutech, ale také v Řece. Narodil se 6. prosince 1794 v Bystřici. Zemřel 15. srpna 1824.

Od roku 1856 do roku 1871 řídícím učitelem byl Jan Klus. Když objekt přestal vyhovovat, došlo k výstavbě nového, tentokrát zděného a s věžičkou, kterému se dodnes říká stará škola.

Slavnostní posvěcení mělo místo 24. června 1868. Přítomen byl senior Theodor Haase, tehdejší pastor v Bielsku a pozdější superintendant (biskup). Rozlučkovou řeč před starou školou pronesl pastor z Komorní Lhotky Jerzy Heczko, jež vydal polský evangelický zpěvník, z kterého se na evangelických bohoslužbách zpívalo až do roku 2002.

Bývalá dřevěná školní budova začala potom sloužit jako hospoda. Koncem šedesátých let 20. století došlo k její demolici. Z první školy v Gutech tak nezůstalo vůbec nic.

Dědeček bývalého polského premiéra Buzka

V roce 1890, když řídícím učitelem školy byl Jan Sikora, škola s věžičkou se stala veřejnou. Sikora byl také hlavním iniciátorem výstavby komunikace z Gutů do Nebor, která se používá do současnosti. V podhorské obci založil navíc  zemědělský spolek, pobočku Reiffeiesen bank a dobrovolný hasičský sbor.

Během první světové války vymyslel levný a jednoduchý způsob výroby slaměných vložek do vojenských bot, které v zimě chránily vojáky na frontě před omrzlinami nohou. Jeho zeť a nástupce na postu řídícího učitele a varhaník Jan Szczuka ze Smilovic byl dědečkem bývalého polského premiéra a předsedy Evropského Parlamentu Jerzeho Buzka, který také pocházel ze Smilovic.  

V roce 1998 Buzek navštívil svůj rodný dům (tzv. Szczukówku). Za zmínku také stojí, že Szczuka byl jedním z iniciátorů výstavby evangelické kaple v Gutech. Vyučování ve škole s věžičkou trvalo do roku 1903, kdy ve vesnici vyrostla nová škola, hned naproti staré, jelikož budova s věžičkou už nevyhovovala potřebám gutského školství.

K otevření došlo v roce 1903. Předtím a potom bylo třeba čelit mnoha problémům. Stavební práce pokračovaly pomalu, navíc zloději zcizovali stavební materiál. Kachlová kamna bylo třeba již v roce 1910 nahradit litinovými. Naproti tomu v letech 1907 – 1909 většinu ovocných stromků v nově založené školní zahradě okousali zajíci.

Zkázu završily silné mrazy během první světové války. V roce 1923 již zmíněný Jan Szczuka založil v Gutech místní skupinu organizace Macierz Szkolna.

V prosinci 1935 ve dvou místnostech staré školy vznikla mateřinka, kterou provozovala právě tato organizace. Od listopadu 1939 se tam nacházela německá mateřská škola. V současné době budova slouží jako Farní úřad Slezské církve evangelické a. v.

Konec polského školství v Gutech

Po vypuknutí druhé světové škola byla uzavřena. V zimě tam probíhal kurz německého jazyka, později jeho pravidelná výuka. V roce 1953 se uskutečnila rekonstrukce, během které došlo k výměně šesti oken. V sedmdesátých letech byl zaznamenán trvalý úbytek žáků. Nakonec v roce 1978 polská škola v Gutech přestala existovat.

Funkci řídícího zastával Eryk Ptak, který učil v této podhorské obci 21 let. Budova  poté prošla komplexní rekonstrukci. V roce 1979 začala být využívána jako mateřská škola pro polské a české děti. Nyní objekt využívají už jenom čeští předškoláci. 

(gam)