KRAKOV / Profesor Aleksander Krawczuk, historik, nestor polských badatelů dějin starověku, pedagog, bibliofil, autor mnoha historických knih a bývalý ministr kultury se v pondělí dožívá 99 let.
Profesor Aleksander Krawczuk se narodil 7. června 1922 v Krakově, kde žije dodnes. Během druhé světové války bojoval v řadách Zemské armády (Armia Krajowa). V roce 1949 úspěšně ukončil studia filozofie a dějin na Jagellonské univerzitě, kde se poté věnoval vědecké práci na katedře starověkých dějin. Od roku 1957 pracoval také na Vysoké škole pedagogické v Krakově.
Významný znalec starověku
V roce 1985 byl jmenován profesorem. V letech 1986-1989 zastával post ministra kultury. Zabývá se starověkými dějinami, hlavně obdobím rozkvětu civilizace a kultury starověkého Řecka a Říma. Jeho dokumentární cyklus „Antyczny świat profesora Krawczuka” (Starověký svět profesora Krawczuka) si získal velké uznání. Je členem Svazu polských spisovatelů. Patří mezi nejznámější polské historiky a významné znalce dějin starověku.
Jeho syn Wojciech Krawczuk je také historikem. Knihy profesora Krawczuka byly přeloženy do mnoha jazyků, například do estonštiny, litevštiny, bulharštiny, ruštiny, němčiny, srbsko-chorvatštiny, maďarštiny, slovenštiny i češtiny (Kleopatra, Nero). Publikoval také četné vědecké práce.
Dům plný knih
Dům Aleksandra Krawczuka v Krakově je plný knih. Jsou jich tam tisíce. Nachází se ve všech místnostech, jsou uskladněny na verandě i ve sklepě. V rozhovoru, který 4. května 2017 poskytl novinářce Marii Mazurek pro portál Gazeta Krakowska, nestor polských badatelů dějin starověku měsíc před svými pětadevadesátinami prohlásil, že „muž musí mít v sobě nějakou šílenost, protože úplně normální být nemůže.”
Pro něho se touto šíleností stalo shromažďování knih, zejména populárně vědecké literatury, jelikož detektivní romány nečte. „Knihy podle mého mínění mají něco zanechávat v paměti, vzdělávat. Řeknu vám, že vlastní knihy jsem psal právě proto, abych měl peníze na tyto všechny publikace. Týden, ve kterém jsem si nekoupil alespoň jednu knihu, jsem považoval za promarněný.
Nešlo mi dokonce o samotné čtení, protože knihy se dají půjčit, je možno se zapsat do knihovny. Já je však rád vlastním. Když manželka po mé smrti rozprodá alespoň část těchto knih po pěti zlotých, bude to stačit na můj pohřeb,” řekl profesor Krawczuk ve zmíněném rozhovoru.
(gam)
Komentáře
