Na Javorovým bude stát objekt připomínající polský turisticko-sportovní spolek „Beskid Śląski“

JAVOROVÝ / Polský turisticko-sportovní spolek „Beskid Śląski“ v České republice oslaví v březnu příštího roku 100. výročí svého založení.

Spolek vlastní pozemky na vrcholu Javorového. „Dlouhou dobu byl vrchol Javorového nezalesněný a nabízel nádherné výhledy. Dnes je okolí vrcholu zarostlé lesem a na samém vrcholu zůstala jen horská mýtina – bez výhledu, ale vytvářející neobvyklý, intimní prostor. A právě těchto okolností chce spolek využít a u příležitosti 100. výročí svého založení zde vybudovat tento objekt,“ říká Halina Twardzik, předsedkyně PTTS.

Pozemek ve vlastnictví spolku má rozlohu 445 m2. Objekt, který zde členové plánují postavit, se bude skládat ze tří částí.

10 metrů dlouhá lavička a obelisk

První částí bude kamenný val – dlouhý stůl vedoucí podél vrstevnice. Žulový stůl – lavice dlouhá asi 10 metrů, složená z osmi opracovaných kamenných kvádrů, jejichž výška se postupně mění od 50 do 90 cm.

„Bude to jakási kamenná vlna, která bude ladit s linií okolních hor,“ vysvětluje Twardzik. Kamenné bloky budou široké 90 cm a dlouhé 125 cm a vlna bude stoupat od turistické stezky po vrstevnici v celé délce 10 metrů a bude vysypána štěrkem.

„Na této kamenné lavičce mohou sedět i větší skupiny. Bude zde dostatek prostoru pro odpočinek, setkání a diskuse. A na horním povrchu kvádrů budou vytesány nápisy – názvy okolních vrcholů (Kozubová, Čantoryje, Stožek, Ropice, Prašivá, Polom, Ostrý, Girová),“ dodává Twardzik.

Dalším objektem, který bude vztyčen na vrcholu Javorového, bude kamenný obelisk vysoký 320 cm s podstavcem o rozměrech 90 x 65 cm. Bude umístěn v ose kamenné lavice. V horní části bude vyryto logo spolku, roky existence spolku 1922 – 2022, dvojjazyčný název Jaworowy a Javorový a nadmořská výška.

„Jsme spoluautorem tohoto objektu, připravovali jsme návrh spolu se sochařem Martinem Kuchařem. Mým záměrem bylo, aby jubilejní obelisk spolku Beskid Śląski byl vidět i v zimě, aby ho nezakrýval sníh,“ řekl Karol Cieslar, jehož architektonický ateliér připravil vizualizace a vypracoval projekt z architektonického hlediska, což bylo nutné i proto, že na pozemku, který má PTTS k dispozici, se nachází triangulační bod, který je chráněn dvěma betonovými kruhy.

Majitelům pozemku nezbude nic jiného než je začlenit do plánovaného uspořádání, protože, jak vysvětluje předsedkyně spolku, úřady nepovolí jejich odstranění. Jeden kruh však bude nahrazen kamenným krytem o rozměrech 120 x 120 x 12 cm s reliéfem označujícím azimut.

Martin Kuchař, sochař, který objekt výtvarně zpracoval, neskrývá, že začlenit tento geodetický bod s ochrannými betonovými kruhy do uměleckého konceptu nebyl snadný úkol.

„Vypadá to tam hrozně. Lidé tam odhazují odpadky, pod kterými není vidět ani geodetický bod. Bylo nám povoleno odstranit jeden kruh pod podmínkou, že otvor zakryjeme. Otvor je stejně plný odpadků. Kamenná deska, kterou ho zakryjeme, tak bude vypadat pěkně. Kromě reliéfu s azimutem bude na ní vyznačeno, že se pod ní nachází triangulační bod. A když přijdou geodeti na kontrolu nebo na měření, posunou tuto desku. Denně si na něj budou moci sednout turisté, kteří tam přijdou, takže ho budou moci využívat a už tam nebude ta hromada odpadků,“ plánuje Kuchař. Dodává, že materiál, z něhož bude deska vyrobena, bude korespondovat s ostatními částmi objektu.

Bylo pro něj mnohem snazší přistoupit k uměleckému pojetí zbytku díla. Hlavně proto, že Javorový navštěvuje, mohl mít nejen uměleckou vizi jako sochař, ale také přemýšlet o plánovaném díle z pohledu turisty.

„Jelikož to nemohla být rozhledna, protože sdružení si takovou investici nemohlo dovolit, měl by to být prostor, kde by si lidé mohli pohodlně odpočinout. Sám chodím na Javorový, i když v zimě častěji jezdím přes Velký Javorový na běžkách. Takže jsem od začátku věděl, že to musí být něco, co se v zimě neschová pod sněhem.

Podívat se na toto místo s paní Twardzik jsem byl na jaře 2019. V té době ještě nebyl sníh a příroda v okolí ještě nebujela. Když jsem stál na vrcholu a díval se na louku pode mnou, přemýšlel jsem, jaký druh land-artu by se tam dal udělat, aby zapadl do této krásné krajiny. Okamžitě jsem měl před očima logo spolku, které je krásně a velmi vhodně stylizované. Ale také jsem bral v potaz to, že se oblast bude měnit. Že tam asi nikdo nebude chodit sekat trávu. Sám si pamatuji, jak to vypadalo, když tam ještě nebyly stromy, které nyní brání ve výhledu. Věděl jsem tedy, že nemůžu připravit land-art s tímto logem, který by v létě zarostl a v zimě by byl pokrytý sněhem, takže by byl vidět jen tři, čtyři měsíce v roce.

Když jsem o tom přemýšlel, věděl jsem, že to musí být něco většího. A právě kvůli tomuto geodetickému bodu jsem na projektu začal spolupracovat s architektem Karolem Cieślarem. Ve svém ateliéru má možnost udělat si vizualizaci, jak bude hotový objekt v tomto prostředí vypadat, což bylo velmi užitečné,“ vysvětluje Martin Kuchař.

(indi)