Dožínky v Bludovicích

Díky krásnému počasí se v sobotu 27. srpna tradičních Slezských dožínek (Dożynki Śląskie) zúčastnilo opravdu hodně lidí, zejména členů a přátel Místní skupiny PZKO Bludovice. Nechyběl i primátor Havířova Daniel Pawlas.

Dožínkový průvod, jehož účastníky byli členové místního folklorního souboru, se vydal směrem ke scéně za doprovodu tradiční lidové písničky Plon niesiemy plon. Na místě pak byly letošním dožínkovým hospodářům – Renatě a Rudolfovi Stasiom předány dva dožínkové symboly – velký pecen chleba a věnec s červeno-bílou stuhou. Pak hospodáři přivítali všechny účastníky následujícími slovy:

Witejcie nam wszyscy goście roztomili,

Coście na dożynki tu do nas przybyli.

Chcecie się zabawić, spotkać i pokrzepić,

Cosi zjeść z kamratym, potym cosi wypić?

Niech każdy w ogrodzie, co je naszym dómym,

Zapomni o słowach: „wartko”, „hónym”, „hónym”!

Stóńmy se przy budzie, kołocza skosztujmy,

No i próznej półki nigdzi nie niechujmy.

Dziękujemy wszystkim, co tu chcą być z nami

Spotykajóm znómych, i niechcóm być sami.

Czujcie se tu dobrze, u nas w Błędowicach

Niech se ludzie cieszóm aji w takich hycach!

I přes úmorné vedro členové FS Błędowice a Suszanie podali skvělý výkon, taktéž mažoretky ze skupiny Variace, hospodáři neúnavně nabízeli všem hostům domácí koláče a miodulu, děti pak spoléhaly na štěstí a zručnost u „rybářských prutů štěstí“, na které se dál ulovit třeba bublifuk. Z okolních stánků s občerstvením se linula líbivá vůně domácí sekané, jelit se zelím a samozřejmě placků na blaše či stryků (bramboráků).

– Dožínky jsou symbolickým poděkováním za úrodu, za chléb, který můžeme jíst. Poděkováním těm, kteří na poli pracují – připomněl důvod organizace dožínek pořádaných v Bludovicích od roku 1969 předseda Místní skupiny PZKO Piotr Chroboczek.

A s úsměvem dodal: I u nás se občas nějaký zemědělec najde, třeba já mám čtyři ovce. Zároveň podotkl: „Je třeba připomínat lidem, že jsou ve Slezsku. V Havířově je plno lidí, kteří zde přijeli kvůli práci na dolech. Přijeli ze Slovenska, z Čech, na náš region nemají žádnou vazbu. Tu mají pouze ti, kteří z té země vyrostli. A dožínky jsou jednou z možností, abychom ukázali, že Havířov není jenom Havířov, že jsou tady Bludovice, Šumbark, Životice, Suchá – vesnice, ve kterých bydleli Poláci, Slezané. Tady Čechů kdysi nijak moc nebylo.“

Mezitím hospodář Staś s přesností hodinových ručiček obchází s miodulou všechny hosty. Jeho žena pak rozdává dožínkové koláčky.

– Co je třeba k tomu, aby se člověk stal hospodářem?

– Gazdou – opravuje Staś. Zároveň dodává: „Pokaždé je to někdo jiný, jedná se o čestnou funkci, gazdu vybírají naší členové PZKO. Dnes už takoví nefalšovaní gazdové skoro nejsou. Sám mám pouze několik slepic a pole brambor.“

(Jarosław jot-Drużycki/tnj)