Běh na Kozubovou 2026. Náročnou horskou trať zdolalo 217 závodníků [fotogalerie]

DOLNÍ LOMNÁ / V neděli 26. července se uskutečnil 26. ročník Běhu na Kozubovou. Slunečné počasí a teplota kolem 25 stupňů Celsia vytvořily výborné podmínky pro závod na jedné z nejnáročnějších horských tratí v regionu. Na start se postavilo 217 závodníků z Česka, Polska a Slovenska.

Závod odstartoval v 10.00 u pekárny v Dolní Lomné. Pětikilometrová trať s převýšením 500 metrů vedla přes Polanu a sedlo Pod Kykulou až k turistické chatě na Kozubové.

Běžci soutěžili ve dvanácti věkových kategoriích mužů a žen – od juniorů až po závodníky starší 70 let. Pořadatelem závodu byl lyžařský oddíl TJ Dolní Lomná.

Nejrychlejší byli Filip Cienciala a Michaela Brtníčková

Mužskému závodu jasně dominoval Filip Cienciala, reprezentující tým Olisan. Druhé místo obsadil Bartosz Misiak z polského týmu LA Sportiva. Jako třetí doběhl do cíle František Vagenknecht z klubu Lintišáci Děčín, který zároveň zvítězil v kategorii mužů nad 50 let.

Mezi ženami triumfovala Michaela Brtníčková časem 28:33. Jedná se o třetí nejlepší ženský výkon v historii Běhu na Kozubovou. Letošní vítězka Pražského maratonu a úřadující mistryně České republiky v maratonu tak potvrdila svou skvělou formu.

Druhá doběhla Eliška Kaniová z TJ Jakl Karviná, která zvítězila také v kategorii žen nad 35 let. Třetí místo obsadila Linda Mrázková z Lintišáci Děčín, nejlepší závodnice v kategorii žen nad 45 let.

Nejstarší účastníci vzbudili obdiv

Uznání si zasloužili všichni, kteří náročnou trať zdolali. Zvláštní obdiv však vzbudili nejstarší účastníci závodu.

Jiří Javůrek z klubu Maratonstav Úpice dokončil závod ve věku 78 let přibližně za 48 minut. Ještě starší Edward Tyka ze Świętochłowic, kterému je 83 let, dorazil do cíle zhruba po 56 minutách. Oba ukázali, že věk nemusí být překážkou pro sportovní aktivitu.

Ceny, tombola a poděkování

Po skončení závodu se u muzea v Dolní Lomné uskutečnilo slavnostní vyhlášení výsledků. Na účastníky čekala také bohatá tombola s cenami, které věnovaly místní firmy a podnikatelé.

Každý závodník, který se přihlásil ve stanoveném termínu, obdržel pamětní tričko s logem závodu a startovní číslo se svým jménem. Nejlepší běžci v jednotlivých kategoriích si odnesli medaile, diplomy a finanční odměny.

Moderování celé akce se ujal starosta Bystřice Roman Wróbel, který se postaral o dobrou atmosféru během celého dne.

Veteráni, bez kterých si závod lze jen těžko představit

Na startu nechyběli dva dobře známí účastníci Běhu na Kozubovou – Władek Martynek a Roman Słowioczek. Oba se závodu pravidelně účastní už řadu let a patří mezi jeho skutečné veterány.

Na otázku, kdo z nich bude tentokrát rychlejší, Władek před startem s úsměvem odpověděl:

– Včera jsme oba běželi ještě charitativní závod ve Smilovicích, takže těžko říct. Myslím, že dnes bude lepší Roman.

Jejich vzájemné soupeření má však už dlouho především přátelský charakter.

– Běhání je pro nás hlavně odpočinek a dobrá zábava. Navzájem si nekonkurujeme – zdůraznil Władek Martynek.

Tentokrát byl o necelou minutu rychlejší právě Władek, který z této sympatické dvojice doběhl do cíle jako první.

Běhání spojuje celou rodinu

Mezi účastníky nechyběla ani rodina Dudysových, která přijela v plné sestavě – maminka, tatínek a tři synové. Hlavní hybnou silou celé rodiny je maminka, někdejší kapitánka vítězného týmu Olza Run. Právě ona přivedla své nejbližší k běhání.

– Pohyb nám přináší radost a je pro nás způsobem, jak společně trávit čas – zdůraznili Dudysovi.

Jejich příklad ukazuje, že sport může nejen zlepšovat fyzickou kondici, ale také posilovat rodinné vztahy.

Tři bratři na jedné trati

Na trati nechyběli ani bratři Kadłubcové – Krzysztof, Andrzej a nejmladší Grzegorz. Všechno začalo nápadem nejstaršího z nich, Krzysztofa, který své bratry přesvědčil ke společným startům.

– Jednoduše se rádi hýbeme a rádi běháme – shodli se před závodem.

Tentokrát jim fandili prarodiče, protože rodiče byli v práci.

Debut, na který jen tak nezapomene

Letošní ročník byl výjimečný také pro Józefa Szücse, který se na start tohoto náročného horského závodu postavil poprvé v životě. Doprovázela ho vnučka, která svého dědečka hlasitě povzbuzovala.

V cíli neskrýval únavu, ale radost z dokončení závodu byla ještě větší.

– Bylo to těžké, ale zvládl jsem to. Mám velkou radost, že jsem závod dokončil – řekl s úsměvem krátce po doběhu.