Jít, nebo nejít k volbám? Toť otázka!

V souvislosti s volbami do krajských zastupitelstev a jedné třetiny Senátu PČR, které proběhly uplynulý pátek a sobotu, mně napadají pochybnosti, zda si jako občanská společnost vůbec zasloužíme demokratický systém.

Dvě třetiny všech oprávněných voličů, kterým se nechtělo dostavit do volební místnosti a vhodit hlasovací lístek do volební urny, totiž nesvědčí až tolik o lenosti nebo snad odmítavém postoji, ale je spíše důsledkem více než dvacetiletého působení školského systému, který tuto rozhodnou většinu soustavně a plíživě utvrzoval v tom, že nikdy nebude mít vliv na vlastní budoucnost.

Absurdní podoba neoliberalismu se svým vykonstruovaným postmoderním modelem udržuje většinu společnosti ve stavu ztráty paměti, jež směřuje k až neuvěřitelné krátkozrakosti, absenci sebekritiky a k sobectví. Odtud již vede přímá cesta k omezenému sebeurčení, případně k zlehčování přidělených legislativních práv.

Nedivím se tak radosti tvůrců naší podoby berlusconizace, neboť právě jim to tentokrát skutečně prošlo velmi snadno. Ze sedmi a půl miliónu voličů jim k mandátu stačilo zhruba 500 tisíc hlasů. Jinými slovy, pouhých 7 procent z celkového počtu voličů rozhodlo o tom, že mohou začít vládnout.

Ani na našem dvorku nebyla situace o moc lepší. Třetí nejnižší volební účast nasvědčuje, že je cosi shnilého ve státě dánském. Nejnižší účast v našem regionu měly Mostu u Jablunkova (26,34 %), Třinec (28,38%) a Písek (29,99 %). K nejvyšší účasti v okrese Frýdek-Místek, kterou dosáhly obce Krmelín nebo Kaňovice (cca. 50 %) měly ještě daleko kupříkladu takový Bukovec (37,91 %), Hrádek (38,78 %), Vendryně (42,41 %) nebo Písečná (43,22 %).

Okres Karviná vykazuje ještě nižší volební účast: celkem 27,51 % oprávněných voličů. Nejméně voličů přitom přišlo k urnám v Orlové (22,88 %), Karviné (24,47 %) a v Doubravě (24,51 %). Nejvyšší volební účast naopak zaznamenali v obcích Horní Bludovice (38,24 %), Těrlicko (36,55 %) a Petrovice u Karviné (35,27 %).

Nízká volební účast přesto nedokáže zastínit výsledky zástupců polské národnostní menšiny, kteří se takříkajíc „vydali s kůží na trh” a rozhodli se kandidovat do krajského zastupitelstva.

Na kandidátních listinách 7 volebních uskupení se nacházelo celkem 9 zástupců polské národnostní menšiny. Jeden z nich byl úspěšný. Vysoko postavený politik na kandidátce ODS Stanisław Folwarczny svou nominaci úspěšně obhájil za pomoci 1189 preferenčních hlasů, které ho přesunuly na konečné třetí místo na kandidátce.

Dalším z kandidátů však již voliči tolik nakloněni nebyli. Například Paweł Kawulok sice obdržel 1186 preferenčních hlasů, ani to ovšem nestačilo, aby se posunul na volitelné místo. Také Andrzej Szyja se 618 preferenčními hlasy krajský mandát nezískal. Stejně tak bez úspěchu skončili Henryk Małysz (356 preferenčních hlasů), Stanisław Czudek (195 preferenčních hlasů), Adam Madzia (60 preferenčních hlasů) a Karol Madzia (57 preferenčních hlasů).

Událostí posledních voleb se oproti tomu stal výsledek senátního kandidáta Jerzyho Cieńciały. Počet získaných hlasů (12 892) při stejně nízké účasti (31,07 %) svědčí o dobře zvládnuté předvolební kampani. Škoda jen, že kandidátovi chybělo pouhých zhruba 500 hlasů k vítězství hned v prvním volebním kole. Proto se musíme jako společnost zmobilizovat, aby v nadcházejícím, druhém kole nepropadla převaha, kterou teď získal.

Stanisław Gawlik

Překlad: Pygmalion