„Kobzol Szoł”. A došel déšť

SVIBICE / „Přinášíte nám hezké počasí?” To byla první otázka, kterou od pořadatelů tradiční akce s názvem „Kobzol Szoł” neboli Slavnosti brambor ve Svibici minulou sobotu uslyšeli všichni příchozí. Otázka přitom vůbec nebyla od věci, tentokrát totiž dešťová oblaka zakryla zářijové sluníčko, které jinak bývá svědkem úsilí, jaké obvykle Svibičtí vynakládají při zpracování bramborového těsta.

„Hej, vy jste ale museli včera hřešit!” okomentovala rozmary počasí mladá členka z Lidového souboru „Dudaski” z polské Jasienice, která si s sebou přivezla rozjasněnou náladu. Členové Místní skupiny PZKO na sobě přesto nedávali znát, že by předešlého dne „nastrouhali” nějakou tu ostudu. Tedy snad až na strouhání brambor, neboť vůně placek pečených na plechu a „stryků”, které plavaly v rozehřátém oleji, se nesl po celém místním Domě PZKO, kam se musel letošní ročník akce uchýlit.

Ale jelikož bylo venku docela teplo (čí to byla zásluha, nechť zůstane navěky tajemstvím), bylo zde k dispozici jak kuřákům, tak milovníkům chladného svibického vzduchu i několik laviček, vystavených před vchodem a umně skrytých pod stříškou zahradního stanu.

To nejdůležitější se ale odehrávalo uvnitř. A nešlo přitom jen o pokrmy z brambor. Do sálu se málem všichni nevlezli, když žáci základní školy ve Svibici vystoupili se svým námořnickým tancem; je třeba připomenout, že první brambory se do Evropy dostaly právě díky mořeplavcům.

Již zmiňovaný soubor „Dudaski”, bez nichž, jak prohlásila předsedkyně MK PZKO Irena Kołek, „bychom si naši akci ani nedokázali představit,” vystoupil se směsí tradičních gorolských tanců ze Slezska a okolí Živce.

A posléze Tadeusz Szkucik ze spřátelené Místní skupiny PZKO v Dolní Líštné věnoval hostitelům vlastnoručně vyrobený erb Svibice, který se brzy ocitne na čestném místě.

Nechyběla ani tombola s domácími výrobky. Letos mohli účastníci akce vyhrát kupříkladu domácí chléb, marmelády, ořechy, cukíny čarokrásných tvarů, obrovské dýně anebo třeba lahvinku s tajemným tekutým obsahem určeným pro chronické marody – jak hlásala etiketa na lahvi, uvnitř se nachází „Medicína na cokoliv. Jedna sklenka denně”. Zázračný lék se nakonec ocitl v dobrých rukou.

No a ve Svibici se v sobotu také ocitli – kromě členů místní skupiny a jejích příznivců – předseda PZKO Jan Ryłko s chotí nebo vládní zmocněnec pro Moravskoslezský a Ústecký kraj Jiří Cieńciała.

„Dostal jsem tu vaši poznámku a čtu v ní: ,Kobzol Szoł,’” řekl Cieńciała. „Kobzol je brambor anébrž zemák, ale jaký szoł? Šel! A pak jsme s mojí sekretářkou v robotě dlouze dumali, kam může ten kobzol jenom jít?!”

No do Svibice přece, bo kaj? A že letos kromě kobzolu došel do Svibice i „rejn”? To ani za mák nevadí. Kobzole přece taky potřebují zalévat.

(ÿ)

Překlad: Pygmalion