VOLBY. Když chybí kvalitní žurnalistika, slibovat se dá cokoli

Před časem jsem s Evou Klusovou mluvila o dezinformacích. Velmi přesně tehdy upozornila na roli místních médií při jejich odhalování. Chceme-li rozpoznat manipulaci týkající se konkrétního města nebo regionu, často nestačí projít několik internetových zdrojů. Je potřeba znát dané místo, lidi, vzájemné vazby, historii konkrétních kauz i místní poměry.

Někdo musí říct: pojďme to prověřit

Když sleduji, co se před volbami děje mimo jiné v Třinci – a samozřejmě nejen tam, protože podobné jevy lze pozorovat i v dalších městech –, znovu jsem si na tato slova vzpomněla.

Populistický volební slib samozřejmě není totéž co dezinformace. V obou případech je ale potřeba někdo, kdo zná místní poměry a dokáže se ptát, zda tvrzení a sliby skutečně odpovídají realitě.

Právě v takových chvílích je nejvíc vidět, co znamená absence silných, důvěryhodných a nezávislých místních médií.

Zdarma může být úplně všechno

Kandidáti se mohou předhánět v čím dál lákavějších slibech. Chcete městskou dopravu zdarma? Žádný problém. Příspěvky na aktivity pro děti a seniory? Proč ne. Diskotéky v centru města, které ho večer oživí, ale současně nijak nenaruší noční klid lidí, kteří chtějí spát? I to se dá slíbit.

K tomu nové byty zdarma, další parkovací místa, vodovod a kanalizace ke každému domu, včetně těch nejodlehlejších.

Slíbit se dá prakticky cokoli. Třeba i velké lyžařské středisko na Javorovém, kde bude sníh po celý rok.

Komentáře jako zbraň

Situaci ještě víc komplikuje negativní kampaň. Pokud místo debaty o konkrétních řešeních stále větší prostor zabírají útoky na politické soupeře, je pro běžného obyvatele čím dál těžší rozlišit mezi informací a politickým narativem.

Několik velmi aktivních diskutujících může na internetu snadno vytvořit dojem, že mluví za celé město. Ve skutečnosti jich může být jen pár, zatímco obyvatel města jsou desítky tisíc.

Problém je v tom, že člověk, který každý den znovu a znovu čte agresivní komentáře, obvinění a urážky, je postupně začne vnímat jako převládající názor.

Pomalu, krok za krokem, kapku po kapce, se mění naše vnímání reality. Ne proto, že by si to skutečně myslela většina společnosti, ale proto, že právě tento typ sdělení vidíme nejčastěji.

Vyrábět nepravdy je stále levnější

A k tomu přichází umělá inteligence. Nástroje, díky nimž lze mnohem rychleji a levněji produkovat obrovské množství textů a grafiky – a zdaleka ne vždy spolehlivých.

Nelze očekávat, že si každý obyvatel po práci sedne k městskému rozpočtu, začne studovat usnesení zastupitelstva, ověřovat pravomoci samosprávy, porovnávat data a prověřovat každý předvolební slib.

Někdo by to ale dělat měl.

Někdo by měl znát místní rozpočet, pamatovat si dřívější sliby, vědět, kdo je s kým propojený, znát historii jednotlivých investic, orientovat se v místních sporech a umět se dostat k dokumentům i k lidem.

Někdo by měl kandidátům klást otázky i tehdy, když pro ně odpovědi nebudou příjemné.

Právě to je jedna z nejdůležitějších funkcí nezávislé místní žurnalistiky.

Když místní žurnalistika mizí

Jenže redakcí, které mají kapacitu věnovat se takové systematické žurnalistice, ubývá. A ty, které stále fungují, často nemají dostatek novinářů ani peněz.

Když místní žurnalistika slábne, informace rozhodně nemizí. Právě naopak. Je jich stále víc – jen mezi nimi přibývá těch nepřesných, zavádějících nebo jednoduše nespolehlivých.

A právě proto jsou dnes místní média možná potřebnější než kdy dřív.

Ne proto, aby lidem říkala, koho mají volit.

Ale proto, aby ve chvíli, kdy jim kandidát slíbí téměř cokoli, existoval někdo, kdo se zeptá:

Dobře. Ale jak to chcete udělat – a kdo to zaplatí?