Zastavil Slunce, pohnul Zemí. Únorová přednáška MUR byla věnována Koperníkovi [záznam]

ČESKÝ CIESZIN / Únorová přednáška Mezigenerační regionální univerzity Hlavního výboru Polského kulturně-osvětového svazu byla věnována významné osobnosti, kterou byl bezesporu Mikuláš Koperník. O vědci, který zcela převrátil světovou vědu, ale i o samotné astronomii hovořil Roman Strzondala, astrofyzik spolupracující s naší redakcí.

Přednáška měla název: „Od Koperníka k vesmírnému dalekohledu Jamese Webba“. První část přednášky byla věnována postavě Mikuláše Koperníka a druhá část nejnovějšímu kosmickému výzkumu.

Lékař, právník, úředník, ekonom a astronom

Při diskusi o životopisu Mikuláše Koperníka přednášející vysvětlil, že Koperník byl nejen astronom, ale také velký ekonom. Byl nejen nadaný, ale také velmi pracovitý. Vykonával mnoho různých funkcí. V podstatě se živil prací úředníka. Byl také lékařem. Zdarma léčil venkovské obyvatelstvo. Sám si k tomuto účelu připravoval léčivé bylinné odvary.

Jak identifikovat mrtvou osobu starou téměř 500 let?

Strzondała také zmínil, že dlouho nebylo známo místo pohřbu Mikuláše Koperníka. A když byl potenciální hrob velkého vědce nalezen, bylo problémem potvrdit, že nalezené ostatky patří právě jemu.

Koperník neměl děti a proto nebylo možné porovnat genetický materiál. Nakonec se po důkladné prohlídce knihovny patřící Koperníkovi podařilo provést výzkum a potvrdit tezi, že se jedná o ostatky Mikuláše Koperníka. V jedné z knih byly totiž nalezeny jeho dva vlasy. DNA z nich odebraná byla porovnána s DNA z kostry, což potvrdilo, že máme co do činění s ostatky Mikuláše Koperníka.

Pokud je k dispozici málo autentických údajů, vytvářejí se legendy

Přednášející také vysvětlil, že o Koperníkově životě toho víme poměrně málo. „Proto existuje mnoho legend,“ poznamenal.

Svět před Koperníkem

Po představení postavy Mikuláše Koperníka se Strzondala věnoval astronomickým znalostem, které mělo lidstvo před objevem Mikuláše Koperníka, a tomu, jak vydání jeho díla „O obězích nebeských sfér“ ovlivnilo pozdější vědu.

Posluchače si připomněli, že v předkoperníkovském světě platil geocentrický systém, lidé znali pouze pět planet – těch, které jsou viditelné pouhým okem, platila filozofie Aristotela, Klaudia Ptolemaia.

Řečník také zmínil, že v té době určoval osud lidí pohyb planet na obloze. „Vznikaly horoskopy, které byly hlavním zdrojem příjmů tehdejších astronomů. Koperník nevytvořil jediný horoskop. Ale Koperník nebyl astronom,“ poznamenal Strzondała.

Ačkoli astronomie nebyla jeho hlavní profesí, byl to právě Koperník, kdo se jako první vážně zabýval otázkami pohybu planet na obloze. Nikdo před ním takto neuvažoval.

Teprve před svou smrtí se Koperník rozhodl své objevy zveřejnit. To se nesetkalo s nadšením a uznáním jeho současníků.

Koperník, který prý zastavil Slunce, pohnul Zemí, má dokonce svůj kráter na Měsíci. – Je dokonce viditelný pouhým okem,“ upozornil Strzondała. A naznačil, že Měsíc je lépe pozorovatelný v létě, protože tehdy je níže.

/