ČESKÝ TĚŠÍN / Včera se konalo předvánočně laděné setkání Mezigenerační regionální univerzity Polského kulturně-osvětového svazu v ČR. Tématem přednášky byly vánoční písně.

– V naší kultuře Vánoce jsou úzce spjaté s písněmi typickými pro toto období. Samotný název pochází z latinského slova calendae. Římané tak pojmenovali první den měsíce a lednová calenda byla slavená dosti hlučně – sdělila Jana Raclavska.

– Nejdříve název koleda byl používán pro novoroční píseň s přáním, která měla stálé elementy: pochvalu hospodáře a jeho rodiny, přání všeho dobrého a úrody v novém roce – vysvětlovala přednášející.

Název „koleda“ pro vánoční písně se začal užívat teprve v 19. stolení, dříve tyto písně nebyly nijak zvlášť pojmenovány. – Důvodem bylo, že koledy se nijak nelišily od jiných chvalozpěvů či liturgických písní – upřesnila Raclavska.

[yop_poll id=“11″]

Nejstarší polské koledy (z 14. století) pravděpodobně byly přeložené z českého jazyka. – Nejstarší polské koledy se nijak nevyjímaly mezi ostatními, z jiných států. Vycházely ze stejných kostelních hymnů, písní – dodala.

Od 16. století se začaly objevovat písně spjaté s Vánocemi, které navazovaly na představení ukazující narození Ježíše, které v Polsku zavedli Františkáni. Některé jsou populární i dnes, například „Gdy śliczna Panna“.

V 17. století vznikly dva nové druhy koled – pastorálky, jejichž autorem byl například Adam Sikora z Jablunkova (Pieśni Pasterskie o Narodzeniu Pańskim) a spekulativně-mystické písně. Tento druh psal Franciszek Karpiński (Pieśń o Narodzeniu Pańskim) nebo Teofil Lenartowicz („Mizerna cicha, stajenka licha“). Koledy psali také například Mikołaj Sęp Szarzyński či Andrzej Morsztyn.

Jazykovědkyně se pozastavila nad samotným jazykem koled, které nezřídka dokážou uchvátit svojí uměleckou formou.

Koledy se často zpívá na začátku adventu i přesto, že dle katolické liturgie je toto dovoleno teprve od půlnoci Božího hodu vánočního do Svátku Křtu Páně, tedy do neděle po 6. ledna nebo do 2. února.

V druhé polovině setkání se představil Zespół Pieśni i Ruchu Nieskoordynowanego Niezapominajki, který vybízel účastníky MURu ke společnému zpívání koled.

AS/tnj

Štítky: , , ,

Komentáře



CZYTAJ RÓWNIEŻ



REKLAMA Reklama

REKLAMA Reklama
Ministerstvo Kultury Fundacja Fortissimo

www.pzko.cz www.kc-cieszyn.pl

Projekt byl realizován za finanční podpory Úřadu vlády České republiky a Rady vlády pro národnostní menšiny.
Projekt finansowany ze środków Ministerstwa Spraw Zagranicznych w ramach konkursu pn. Polonia i Polacy za granicą 2023 ogłoszonego przez Kancelarię Prezesa Rady Ministrów.
Publikacja wyraża jedynie poglądy autora/autorów i nie może być utożsamiana z oficjalnym stanowiskiem Ministerstwa Spraw Zagranicznych oraz Fundacji Pomoc Polakom na Wschodzie im. Jana Olszewskiego