Bez dobrovolníků by tyto tábory nebyly. Renata Czader ve Zwrotowisku vysvětluje, proč jsou tak důležití

REGION / Dobrovolníci jsou potřeba celý rok, před prázdninami ale zvlášť. Bez jejich pomoci by se řada pobytů a příměstských táborů pro lidi s postižením vůbec nemohla uskutečnit. V nejnovější epizodě podcastu Zwrotowisko o tom mluví Renata Czader, předsedkyně spolku Nikdy nejsi sám.

Pro většinu rodin znamenají prázdniny plánování dovolené, táborů, příměstských táborů nebo programu pro děti. V rodinách, které pečují o člověka s postižením, je tato logistika mnohem náročnější. Je třeba řešit dostupnost místa, dopravu, péči, léky, jídlo, bezpečnost i to, zda se dítě nebo dospělý s postižením bude moci opravdu zapojit do připravených aktivit.

Dobrovolník má cenu zlata

Je tu ale ještě jedna podmínka, bez které se podobné akce jako jsou tábory, často neobejdou. Lidé, kteří pomohou.

„To je velká část mé práce ve spolku. Hledání dobrovolníků,“ říká v rozhovoru pro Zwrotowisko Renata Czader, předsedkyně spolku Nikdy nejsi sám.

Nejdřív lidé, potom program

Spolek Nikdy nejsi sám už řadu let pořádá pobyty, příměstské tábory, výlety a setkání pro lidi s postižením. Zvenčí to může vypadat jako běžná organizace letní akce: najít místo, připravit program, zajistit jídlo, dopravu a finance.

Renata Czader ale říká jasně: na začátku musí být lidé.

Bez dobrovolníků nelze účastníkům zajistit každodenní pomoc, péči a bezpečné zázemí. Právě oni pomáhají u jídla, při přesunech, výletech i při běžném trávení času. Jsou účastníkům nablízku, učí se vnímat jejich potřeby, reagují na situace a pomáhají tam, kde samotná dobrá organizace nestačí.

Dobrovolník nemusí být odborník. Musí se chtít učit

V rozhovoru zaznívá důležitá věc: dobrovolník nemusí mít hned odbornou kvalifikaci. Nemusí být terapeut, zdravotní sestra ani sociální pracovník.

Důležitá je zodpovědnost, ochota pomoci a otevřenost vůči druhému člověku.

Noví dobrovolníci se zapojují po boku těch zkušenějších. Ti jim ukazují, co a jak dělat. Postupně se skupina sehrává. Každý má někoho na starosti, ale po několika dnech si už všichni pomáhají navzájem.

Renata Czader zároveň říká, že nejde o dobrovolnictví, které hezky vypadá na fotografiích. Někdy je to práce fyzicky i psychicky náročná. Člověk se musí umět setkat s tělem, nemocí, postižením, závislostí na pomoci druhých i intimitou druhého člověka. Nevidí jen úsměvy, ale také únavu, slinění, potíže s pohybem, zdravotní problémy a obyčejné lidské limity.

Právě proto je tato pomoc tak důležitá.

Zvlášť potřeba jsou muži

Pečovatelské dobrovolnictví je stále převážně ženské. Renata Czader odhaduje, že naprostou většinu dobrovolníků na pobytových akcích tvoří dívky a ženy. Mužů bylo za celé roky málo.

Přitom jsou velmi potřební.

Nejde jen o situace, kdy je třeba někoho přenést, pomoci s vozíkem nebo zvládnout úkon, který vyžaduje větší fyzickou sílu. Důležité je také pohodlí a důstojnost samotných účastníků. Mezi klienty jsou i dospělí muži. V některých situacích je přítomnost mužského dobrovolníka zkrátka vhodnější a bezpečnější pro všechny.

„Muži by se nám opravdu hodili,“ říká Renata Czader.

Je to výzva nejen pro studenty, ale i pro dospělé muže, kteří mají čas, sílu a chuť to zkusit. Není nutné se hned zavazovat na celý život. Stačí přijít, podívat se a zjistit, zda je to prostředí, ve kterém člověk dokáže pomáhat.

Dobrovolníci odcházejí, proto je třeba hledat nové

Jednou z největších výzev je skutečnost, že skupina dobrovolníků není nikdy daná jednou provždy. Mladí lidé dokončí školu, odcházejí na vysokou, zakládají rodiny nebo nastupují do práce. Někteří pomáhají několik let, jiní jen v určité etapě života.

Renata Czader tomu rozumí. Každý má svůj život. Pro spolek to ale znamená jediné: nové dobrovolníky je třeba hledat neustále.

Proto chodí do škol, mluví o dobrovolnictví a povzbuzuje mladé lidi, aby si našli místo, kde jejich pomoc dává smysl. Ne každý musí pomáhat právě ve spolku Nikdy nejsi sám. Důležité je, aby lidé vůbec viděli, že pomoc druhým může být součástí života, ne jen jednorázovou akcí.

Pro účastníky zážitek. Pro rodiče chvíle oddechu

Pobyty a příměstské tábory pořádané spolkem jsou důležité pro samotné účastníky. Dávají jim to, co potřebuje každý člověk: změnu prostředí, radost, kontakt s ostatními, výlety, zmrzlinu, cestu autobusem nebo vlakem, smích i příjemnou únavu po dobře prožitém dni.

Tyto akce ale mají ještě jeden rozměr. Přinášejí oddech rodičům a pečujícím.

V rodinách lidí s postižením péče často nekončí odpoledne, o víkendu ani o prázdninách. Proto může být čas, kdy je dítě nebo dospělý člen rodiny bezpečně zaopatřen, pro rodiče nesmírně cenný.

Právě tady spolek v praxi nahrazuje něco, čeho je v regionu stále nedostatek: dostupnou odlehčovací péči.

Důležitá je i vstřícnost prostředí

Organizace takového pobytu neznamená jen rezervovat ubytování. Potřeba jsou místa, která chápou, že účastníci mají různé potřeby. Důležitá je bezbariérovost, ale stejně důležitý je přístup lidí.

Ani přítomnost jednoho schodu nemusí pobyt znemožnit, pokud jsou provozovatelé ochotni hledat řešení. Důležité je, zda dokážou přizpůsobit prostředí, zajistit vhodné stravování, vytvořit klidné místo k odpočinku a přijmout skupinu jako hosty, nikoli jako problém.

Spolek využívá mimo jiné osvědčená místa v Dolní Lomné a v Tyře. Pro řadu účastníků je návrat na známé místo důležitý i proto, že jim dává pocit bezpečí.