Jablunkov. Malířka Lenka Sližová ukazuje, jak umění může podporovat osoby v autistickém spektru

JABLUNKOV / Ve čtvrtek 27. listopadu se jablunkovská radnice proměnila v galerii umění. Své nejnovější práce zde představila Lenka Sližová – malířka, která už tři roky žije a tvoří v Jablunkově, kde provozuje vlastní ateliér LesliArt. Na vernisáž dorazila řada milovníků umění – jak místní, tak hosté z okolních obcí i vzdálenějších regionů.

Umění vyrůstající z emocí

Na výstavě autorka představila obrazy, které vznikly v uplynulém roce i část nové kolekce „Očima světů“ – cyklu portrétů zobrazujících lidi z různých kontinentů v jejich charakteristických oděvech.

Každé plátno se vyznačuje sytou barevností, důrazem na detail a výraznou expresí. Jak sama autorka zdůrazňuje, v její tvorbě není místo pro schémata – maluje to, co cítí.

„Posaď se a zavři oči“ – projekt, který oslovuje

Zvláštní pozornost vzbudil její nejnovější arteterapeutický projekt „Posaď se a zavři oči“. Jeho ústředním prvkem je židle pomalovaná dětmi s poruchou autistického spektra, vybavená sluchátky s nahrávkou, jež přibližuje, jak lidé s autismem vnímají svět. Iniciativa, realizovaná ve spolupráci se spolkem Můj originál z Třince, si klade za cíl zvýšit povědomí, porozumění a přijetí rodin vychovávajících děti s autismem.

Lenka Sližová se arteterapii věnuje tři roky a pořádá kurzy pro děti, dospělé i celé rodiny. Jak podotýká, sama se přesvědčila o tom, že umění může mít terapeutický účinek.

Plány s dalekým dosahem

Má za sebou pět výstav, mimo jiné v Bystřici, Londýně a Římě. V příštím roce budou její práce představeny v Českém Těšíně a v Barceloně. Jak uvádí, nabídek má mnoho, vybírá si však jen ty, které jsou v souladu s jejím vnitřním přesvědčením.

Krátký rozhovor s Lenkou Sližovou

Malujete pět let bez formálního uměleckého vzdělání. Jak tato cesta začala?
„Začala jsem malovat intuitivně. Nic neplánuji – sednu si k plátnu a nechám se vést emocemi. Maluji to, co cítím, že mám malovat, ne to, co se ‚očekává.“

Co malujete nejčastěji?
„Lidi, zvířata, někdy i zcela nečekané motivy. Nejdůležitější je, aby obraz měl ‚srdce‘. Miluji barvy a detaily – právě ty dávají postavám charakter.“

Jak dlouho trvá vznik jednoho obrazu?
„Obvykle zhruba tři týdny každodenní práce – od pondělí do pátku, od osmi do tří hodin. Takový rytmus je pro mě přirozený, pokud beru malování jako povolání, ne jako koníček.“

V poslední době se hodně mluví o vašem arteterapeutickém projektu. Co je pro vás nejdůležitější?
„Především lidé – rodiny, které se často cítí nepochopené. Sama jsem se díky arteterapii uzdravila, vím tedy, že funguje. Projekt ‚Posaď se a zavři oči‘ má pomoci otevřít srdce těm, kteří nevědí, jak vypadá každodenní realita lidí s poruchou autistického spektra.“

A zahraniční výstavy?
„Nabídky přicházejí pravidelně – Instagram je dnes oknem do světa. V roce 2026 mě čekají důležité výstavy v Česku a v Barceloně. Na ostatní přijde čas, až budu cítit, že jsem na to připravená.“