O požárech a opětovných přestavbách Těšína ve verších

„Překvapením pro současného člověka může být skutečnost, že realita byla zaznamenána nejen na stránkách kronik, ale i v poezii,“ uvedla Aleksandra Golik-Prus, která v pátek 22. února v Książnici Cieszyńské představila díla Leopolda Szersznika a Ignacyho Ekhela, spojené s opakovanými požáry Těšína a přestavbou po nich.

Přednáška měla dvě části. První byla úvod do problematiky požárů a hasičských dějin od dob antických. Přednášející vysvětlila, že Římané měli k požárům pragmatický přístup, ale později byl oheň považován za trest. Řekla o historii hasičů od dob starého Říma. Popisovala přístup k ohni v různých epochách a také tři největší požáry, které Těšín ve své historii zažil.

Druhá část přednášky byla analýzou specifického záznamu reality, jakým je poezie. „Dnes by to bylo divné, ale od starověku se popisovalo ve verších to, co bychom dnes psali v próze,“ uvedla. „Dnešní setkání bude také jazykové cymelium, protože se budeme pohybovat v latině, v jazyce používaném Szersznikem,“ doplnila a představila daná díla v jejich latinských originálech.

Bylo to důležité, protože latinská poezie měla svůj vlastní rytmus. Historie popsané ve zmíněných dílech Alexandra Golik-Prus rozdělila na tragický a hrdinský motiv. „Tragický samotného požáru a hrdinský motiv jsou další přestavby města. V próze to zní úplně jinak a v poezii to zní jinak, “ řekla.

Četla latinské originály, které doplnila překladem. Přednesla píseň „Carmen“ od Ignace Ekheka, který se zavázal napsat písně na počest Těšína. Ekhekovým mecenášem byl Szersznik, který jeho dílo vydal. Je zajímavé, že tito přátelé si psali navzájem dopisy veršem. Některé z nich přednášející přečetla a doplnila překladem.

Na závěr dala posluchačům lístky s dílem Szersznika, ve kterém byl chronogram. Jedná se o typ hlavolamu, vytvořený v období baroku, ve kterém byla využita skutečnost, že některá písmena latinské abecedy jsou také čísly. Sečtení značek M, D, C, L, X, V a I zobrazených v textu udává datum například vytvoření daného textu nebo datum popsané události. V případě díla Szersznikova je tam ukrytý rok velkého požáru, to je rok 1789.

„Je to taková hra, která dokazuje, že autoři uměli pracovat se slovem,“ vyjádřila uznání starým spisovatelům. Neváhala také přiznat, že při tvoření nepospíchali, např. zmíněné dílo Ekhel tvořil 9 let.