Velká písmena, uvozovky a zahájení e-mailu

Zveřejňujeme další odpověď v naše jazykové poradně. Pokud tápete, jak se něco polsky správně píše, stačí napsat do redakce. Dotazy lze posílat na pogotowie.jezykowe@zwrot.cz. Odpověďmi se bude zaobírat polonista Ireneusz Hyrnik, který je absolventem Polonistiky Ostravské univerzity.

2. 11. 2016

Ahoj, Irku,
obracím se na Tebe s prosbou o radu.
První moje pochybnost se týká psaní v polštině velkých nebo malých písmen v názvech historických cest. Jak správně napsat názvy: droga miedziowa, droga cesarska, Kolej Koszycko-Bogumińska?
Druhá otázka souvisí s použitím uvozovek. Jak zapsat soubor Górole, pouť s názvem Jadwiga, Festiwal „Viva il canto“, dřevěnka „Na Fojstwiu“, Polski Chór Mieszany Collegium Canticorum?
A je správné dávat do uvozovek nářeční názvy, např. soubor Górole, kiyrbce, bruclik, bachor atp.? Je snad v těchto případech kurzíva správná?
A ještě jedna otázka. Je začátek mého e-mailu správný? (Ahoj, Irku, obracím se…) Možná by bylo lepší: Ahoj, Irku! Obracím se…
Předem velmi děkuji za odpovědi!
B. N.

1. Velká písmena

Nejsnadnější je odpověď ve věci Kolei Koszycko-Bogumińskiej, jakožto vlastní název píšeme v polštině všechna slova velkými písmeny. V otázce drogi cesarskiej věc vypadá tak, že pokud existuje takový místní název (toponimum) nebo název ulice (např. ve Sňatyni na Ukrajině se ulice Ševčenky dříve jmenovala Drogą Cesarską), je třeba ji psát velkými písmeny, jde-li však o hovorový název cesty, vybudované obvykle na pokyn císaře, proto císařská, je třeba ji psát malými písmeny. O drodze miedziowej jsem našel jen jednu zmínku v průvodci po Beskidzie Żywieckim. Byl v něm použit zápis velkými písmeny, což by naznačovalo, že v tomto regionu se užívá místní název Droga Miedziowa, z kontextu však vyplývá, že to v minulosti byla cesta, „jíž se z maďarských dolů přepravovala měď.”

2. Uvozovky

V pravidlech pravopisu a interpunkce portálu sjp.pwn.pl týkajících se použití uvozovek v polštině najdeme informaci, že:

[98.C.3.] Uvozovky mohou být použity k vyznačení některých vlastních jmen: přezdívek, méně známých pseudonymů, kryptonymů organizací, vojenských jednotek, a také vlastních jmen institucí nebo objektů, uvedených na konci víceslovných popisných názvů.

[98.B.1.] Do uvozovek dáváme všechny citace.

[98.B.2.] Byl-li text vyznačen pomocí jiným druhem písma, nemusíme použít uvozovky.

V uvedených případech neshledávám povinnost uvozovky použít. Při užití pravidla [98.C.3.] lze uvozovky použít v názvu Polski Chór Mieszany „Collegium Canticorum”. Cizojazyčné výrazy by bylo možno konec konců vložit do uvozovek jako citát, to by se mohlo týkat také nářečních výrazů. Můžeme se tomu vyhnout, použijeme-li kurzívu (viz pravidlo [98.B.2.]).

3. Zahájení e-mailu

Užití pozdravu „Ahoj, X,” je v této situaci správné, protože se známe a tykáme si. Vyhýbáš se jazykovědci negovanému „Zdravím”, o němž jsem psal posledně. Po jménu ve vokativu může být čárka, následující větu potom začínáme malým písmenem na novém řádku, anebo je možný vykřičník, pak by následující věta měla také začínat malým písmenem na novém řádku. Další dopis zahajuješ formulací: „Ahoj, Irku!”

Mnoho již bylo napsáno o ustupujícím vokativu a jeho nahrazování nominativem (např. I. Bajerowa, Zarys historii języka polskiego 1939-2000; D. Buttler, H. Kurkowska, H. Satkiewicz, Kultura języka polskiego. Zagadnienia poprawności gramatycznej). Tento trend je zatím řazen k hovorovému stylu. Podobně jako trend obrácený, tedy nahrazování nominativu vokativem u zdrobnělých jmen a ne jen typu Jasiu, Stasiu, Zbychu, chlape atp. V korespondenci v polštině radím tomuto typu formulací se vyhnout.