Česko-polsko-slovenské jubileum

Ano. Na jedné straně je to město plné zeleně, a na straně druhé tu jsou Třinecké železárny. Přes tento kontrast to všechno do sebe krásně zapadá. Jen málokdo v Praze nebo v jiných městech České republiky to dokáže pochopit. Pokud by nevznikly Třinecké železárny, neexistovalo by dnes ani město Třinec. A to platí dodnes – totiž, že město se díky železářství může dále rozvíjet.

V našem městě žijí lidé mnoha národností, což vytváří obrovské možnosti. No a navíc, poté co došlo k rozdělení Československa, tak jsme se najednou ocitli v nejzazším koutě nové republiky. Já si však myslím, že to dopadlo přesně naopak: díky tomu jsme se stali vstupní branou do tří zemí – Polska, Slovenska a České republiky. A pokud k tomu přidáme skutečnost, že obyvatelstvo Třince tvoří několik národností, že dokážeme pečovat o své tradice, tak na tom město skvělým způsobem získává. Moc si toho považuji. Málokteré město se může něčím podobným pochlubit. Jiná města mají samozřejmě krásnou historii, zatímco my jsme město mladé, které své dějiny začalo psát teprve nedávno.

V našem městě žijí lidé mnoha národností, což vytváří obrovské možnosti. No a navíc, poté co došlo k rozdělení Československa, tak jsme se najednou ocitli v nejzazším koutě nové republiky. Já si však myslím, že to dopadlo přesně naopak: díky tomu jsme se stali vstupní branou do tří zemí – Polska, Slovenska a České republiky. A pokud k tomu přidáme skutečnost, že obyvatelstvo Třince tvoří několik národností, že dokážeme pečovat o své tradice, tak na tom město skvělým způsobem získává. Moc si toho považuji. Málokteré město se může něčím podobným pochlubit. Jiná města mají samozřejmě krásnou historii, zatímco my jsme město mladé, které své dějiny začalo psát teprve nedávno.

Podle mě je to další pozitivum. Někteří obyvatelé chtějí bydlet v centru a mít všechno po ruce, zatímco jiní chtějí žít spíše ve venkovském prostředí. Myslím, že tato skutečnost tvoří jistou přidanou hodnotu zdejšího života, ačkoli i to má své nevýhody – je těžké zajistit, aby do každé domácnosti vedla vodovodní síť, je zde problém se zimní údržbou silnic a podobně, protože to všechno něco stojí. Ale právě díky tomu má město ve svém katastru Javorový vrch, kulturní dům, galerii nebo Werk Arenu. Každý zde může najít to, co hledá.

Ale k tomu, aby to tak bylo, je potřeba splnit tři základní podmínky. První z nich je stabilita. Tam, kde jsou lidé neustále rozhádaní, kde panují pomluvy a lidé hledají pouze záminky, jak toho druhého poškodit, nelze nic vybudovat. Velké projekty vyžadují čas. Realizace takové průmyslové zóny Baliny, Via Lyžbice nebo integrovaného záchranného centra trvají nejméně šest let, ne-li delší dobu. Druhou podmínkou je spolupráce a partnerství. Člověk sám, bez spolupráce s jinými, toho moc nezvládne. U nás se toto partnerství zhmotňuje ve spolupráci s Třineckými železárnami, s firmami, které na území města působí, s představiteli národnostních menšin a s nevládními organizacemi. No a třetí podmínkou je zodpovědnost a odvaha. A musíte mi věřit, když říkám, že právě bez odvahy by se jen těžko dalo něco udělat. S alibistickým přístupem typu „budu dělat vše pro to, abych se vyhnul riziku” by žádný velký projekt nikdy nevznikl.

Záměrem první fáze slavnostního večera při příležitosti výročí založení města je prezentace našich tří partnerských samospráv: Třince, Bělska-Bílé a Žiliny. Celý večer se tak ponese v duchu soutěžních disciplín, v nichž budou soupeřit zástupci jednotlivých měst. Soutěžního klání se zúčastní tříčlenné týmy. Mohu snad prozradit, že Třinec bude reprezentovat mimo jiné Markéta Konvičková, která se divákům rovněž představí se svým pěveckým vystoupením. Na hosty čeká i zbrusu nový film o Třinci. No a v závěrečné části večera se můžeme těšit na koncert hvězd – Haliny Mlynkové z Polska, Petra Koláře z České republiky a Vaša Patejdla ze Slovenska.

My jsme si tehdy mimo jiné představovali, že ve spolupráci s polským konzulátem se nám podaří zajistit větší finanční částku určenou na jednorázovou realizaci celého projektu centra polského školství. Zatím se tyto prostředky získat nepodařilo, takže naše sliby naplňujeme postupně. Třinecký městský rozpočet disponuje roční částkou vyhrazenou na investice ve výši zhruba 30-40 milionů korun. Investice spojené se stavbou silničního obchvatu Třince nás budou stát cca. 60 milionů korun. To pochopitelně vůbec neznamená, že se po několik následujících let nechystáme investovat do rozvoje v jiných oblastech města. Modernizace tělocvičny v polské základní škole nás bude stát přibližně 4 miliony korun. Závazně jsme slíbili, že během příštích letních prázdnin tuto rekonstrukci zrealizujeme. Rekonstrukčními pracemi již prošla škola na Koperníkově ulici, v Oldřichovicích jsme postavili nové parkoviště a autobusovou zastávku přímo naproti polské základní škole, jejíž budovu jsme zateplili. Také na Nádražní ulici proběhla v uplynulých letních měsících nákladná rekonstrukce. Sice se nám tedy nepodařilo získat peníze na to, aby centrum polského školství vzniklo jednorázově, nicméně po malých krůčcích se snažíme sliby, které jsme občanům Třince polské národnosti dali, plnit.