Uctít ty, kteří riskovali život. Čeští a polští historici spolu s PTTK „Beskid Śląski“ vytyčují společnou pamětní trasu beskydských převaděčů

MORÁVKA / Po německé okupaci v březnu 1939, kdy hitlerovská vojska vstoupila do Československa a vznikl Protektorát Čechy a Morava pod kontrolou Třetí říše, se tisíce mužů a žen vydaly přes Beskydy, aby se připojily k boji za svobodu. Pomáhali jim místní – odvážní lidé, kteří riskovali život svůj i svých rodin. Na historii převaděčů se rozhodli upozornit čeští historici sdružení v centru Paměť národa Moravskoslezský kraj ve spolupráci s pobočkou Polského turisticko-vlastivědného spolku PTTK „Beskid Śląski“ v Těšíně.

První krok k trase „Po stopách beskydských kurýrů“

V sobotu 22. listopadu se skupina historiků a členů PTTK „Beskid Śląski“ vydala na vycházku po stopách Marie Pětrošové, jedné z převaděček, která za pomoc českým vojákům při nelegálním přechodu hranice do Polska zaplatila životem. Zúčastnili se jí čeští historici Sabina Máchová, Martin Lokaj, Vítězslav Mácha a zástupce českých skautů z Pražma, polskou stranu reprezentoval Bogusław Bujok z PTTK „Beskid Śląski“ v Těšíně, předseda Sdružení beskydských a oblastních průvodců „Cieszyn“. Do projektu jsou zapojeni také další čeští a polští historici Daniel Korbel a Tomáš Rusek.

Vycházka byla „zkouškou“ před vyznačením turistické trasy „Śladami beskidzkich kurierów  / Po stopách převaděčů“. Cílem projektu, který počítá s vytyčením trasy a umístěním QR kódů, po jejichž naskenování se zobrazí dvojjazyčné česko-polské historické informace a archivní fotografie, je vzdát hold civilním hrdinům prvních dnů války a uchovat jejich příběhy před zapomněním.

Historici a turisté ušli 12 kilometrů z Morávky přes Kotař a Ropičku.

Únikové trasy z Protektorátu do Polska

Vycházka navazovala na historický projekt „Po stopách převaděčů“, který realizují čeští historici kolem centra Paměť národa Moravskoslezský kraj. Jak bylo účastníkům vysvětleno, tomuto českému označení odpovídají polské pojmy „łącznicy“ nebo „kurierzy“.

Během pochodu zaznělo připomenutí, že po obsazení Čech Hitlerem chtěla řada českých vojáků a civilistů pokračovat v boji a nelegálně překračovala hranici v pásmu Ropice nedaleko Morávky. Jednou z osob, které je převáděly, byla Maria Pětrošová vystupující pod krycím jménem „Párátko“. Skupiny vedla v blízkosti chaty na Kotaři, v prostoru tehdejší hranice mezi Protektorátem a územími obsazenými Polskem v říjnu 1938. První stanoviště polské Pohraniční stráže se nacházelo v Komorní Lhotce.

Druhá převaděčská trasa vedla v blízkosti údolí Slavíče. Uprchlíci po ní sestupovali do Dolní Lomné, kde byl kontaktním místem hostinec Pod Akáty, fungující dodnes. Z těchto bodů se Češi hlásili u polské Pohraniční stráže, kde s nimi byl v prvním kontaktu důstojník-komisař. Následně byli směrováni do Krakova a Katovic, kde existovala shromaždiště. Část z nich se později účastnila bojů v září 1939 po boku Poláků, mnozí se přes Rumunsko dostali do Francie a dále do Anglie.

Během pochodu zazněl také údaj, že trasou z Ostravy přes Beskydy do Polska prošlo přibližně pět tisíc lidí, kteří se chtěli zapojit do československého zahraničního odboje. Bylo zdůrazněno, že o pozdějších osudech pilotů RAF a vojáků víme poměrně hodně, zatímco o samotných převaděčích nesrovnatelně méně.

Maria Pětrošová a cena za pomoc

Podrobně byla připomenuta historie Marie Pětrošové. Podle čtených svědectví byla třikrát zatčena gestapem. Po prvním zadržení se vyšetřovatelům nepodařilo prokázat její účast na převádění uprchlíků. Objevilo se však udání související s jejím pobytem na chatě na Kotaři – nahlásila ji manželka majitele s odkazem na nezaplacený účet.

Při dalším zatčení byla Maria těhotná. Kvůli nedostatku míst v ženských táborech byla umístěna do domácího vězení, kde porodila dítě. Sedm týdnů po porodu byla znovu zatčena a odeslána do koncentračního tábora Ravensbrück, kde v roce 1942 zemřela.

Připomenuty byly i poválečné osudy rodiny: matka Marie a její dcera Milena Ručková jsou zaznamenány ve sbírkách Paměti národa. Otec Mileny žil v Anglii, kde v 80. letech zemřel. Díky práci historičky Pavly Plaché se podařilo zprostředkovat setkání Mileny s jejími nevlastními sourozenci a kontakt je udržován dodnes.

Digitální stezka s QR kódy

Podle informací představených během vycházky plánuje Paměť národa vytvořit digitální stezku dostupnou v mobilních telefonech. Na turistických rozcestnících v okolí Morávky, Kotře a Ropičky mají být umístěny QR kódy. Po jejich naskenování se otevřou dvojjazyčné česko-polské stránky věnované jednotlivým osobám a epizodám – převaděčům, uprchlíkům, kontaktním místům i trasám přechodů. Využity budou nahrávky pamětníků uložené v archivu Paměti národa.

Bogusław Bujok uvedl, že odbor PTTK „Beskid Śląski“ se do projektu zapojil s cílem dát mu mezinárodní rozměr a pomoci s popularizací připravované stezky. Vycházka 22. listopadu byla společným průchodem části trasy a pokusem propojit práci historiků se zkušenostmi turistických průvodců, aby se připomněli beskydští převaděčí a jejich odvaha.