„Popelka v 21. století“ k jubileu. Ve Vendryni slaví 120 let budovy polské školy

VENDRYNĚ / U příležitosti 120. výročí budovy polské školy ve Vendryni připravili žáci, učitelé i vedení školy výjimečný dárek – moderně pojatou „Popelku“. Scénář zpracovala Monika Katarzyna Bojarska-Słowiaczek, která zdůrazňuje, že nápad se zrodil z každodenní práce s dětmi a mládeží. Režie se ujaly Monika Katarzyna Bojarska-Słowiaczek a Dorota Kaszper, jež s citem vedly celé představení.

Představení zaplnilo „Czytelniu“ do posledního místa

Slavnostní inscenace se hrála v „Czytelni“ po tři dny. Ve čtvrtek usedli do hlediště předškoláci z Vendryně, Vendryně-Zaolší, Třince, Oldřichovic, Dolní Líštné, Nebor a také žáci škol z Bukovce, Mostů u Jablunkova a české školy ve Vendryni (3.–4. třída). V pátek dopoledne sledovali „Popelku“ nejen dědečkové a babičky, známí a rodiče, ale také žáci z Bystřice a starší žáci české školy ve Vendryni. V sobotu se uskutečnilo oficiální jubilejní představení za účasti pozvaných hostů i rodičů a prarodičů, kteří zaplnili sál do posledního místa.

Představení, které spojilo celou školní rodinu

„Původní Popelka neodpovídá dnešní době. Chtěla jsem, aby byl text dětem blízký a přinášel jim radost ze hry,“ vysvětluje režisérka. Pohádka byla modernizována, vznikla na základě díla Jana Brzechwy a řada pasáží – byť známých – byla přizpůsobena dnešním reáliím.

Text obdrželi žáci ještě před prázdninami, intenzivní zkoušky však začaly až v polovině října. „Ve škole se pořád něco děje – projekty, výlety…“ směje se Bojarska-Słowiaczek. Od konce září pracovaly učitelky s dětmi na tancích a do příprav se zapojila celá škola. Na jevišti se objevil každý žák, každý učitel měl na starosti vybranou část projektu.

Jak uvedl zástupce ředitele David Bielesz: „Poslední dva týdny byly pro mě jako zástupce ředitele chaotické, pro učitele náročné a pro děti… velmi veselé. Doufám ale, že se to všem líbilo.“

Mezigenerační most

Slavnost zahájil dojemný film připravený z iniciativy Moniky Bojarské. Na natáčení se podíleli učitelé i absolventi školy a otázky kladli žáci v rolích reportérů.

„Mým cílem bylo upozornit na vztahy mezi generacemi. Dříve jsme žili ve vícegeneračních domech, dnes rodiny žijí odděleně. Přitom bychom tu nebyli bez našich dědečků a pradědečků. Chtěla jsem, aby si je děti mohly vyslechnout a pochopit, díky komu škola existuje a daří se jí,“ říká autorka nápadu.

Každý z respondentů dostal jinou otázku – od školních vzpomínek po výzvy, s nimiž se potýkali někdejší ředitelé. Díky tomu se v krátké formě podařilo zrekonstruovat pestrou historii školy očima různých generací. Nechyběla ani prezentace školy.

Umění v mnoha podobách

Jubileum doplnila také výstava připravená Marianem Steffkem, Halinou Veit Podolovou, Krzysztofem Gąsiorowským a Davidem Bieleszem. Důležitou součástí programu byla rovněž výtvarná soutěž „Popelka 21. století“, v níž žáci představili vlastní interpretace známé pohádky.

120 let školní budovy ve Vendryni

Polské školství ve Vendryni má dlouhé kořeny – první zmínky o učitelích pocházejí z roku 1628. Po dlouhou dobu zde působily paralelně katolická a evangelická škola a rostoucí počet žáků vedl k výstavbě nové společné budovy, posvěcené 10. září 1905.

Po zrušení církevních škol v roce 1919 vznikla jedna škola pro všechny děti. Během okupace se zde vyučovalo německy, po válce byl obnoven polský jazyk. Škola několikrát změnila název i organizační podobu, avšak jejím srdcem zůstává již 120 let tatáž budova z roku 1905.

120 let – a tradice stále živá

Vendryňská škola má působivou historii a její budova je od roku 1905 svědkem vzdělávání mnoha generací žáků. Jubilejní „Popelka“ ukázala, že tato tradice je stále živá – a že společná tvorba dokáže spojit celou školní komunitu v jednu energickou rodinu.

Přání a poděkování

Malí herci své role zvládli výborně a s upřímnou radostí si divadlo na jevišti užívali. Publikum jejich výkon ocenilo bouřlivým potleskem.

Mezi pozvanými hosty byli ředitelé okolních škol, starosta obce, bývalí ředitelé i přátelé školy. Všichni se shodli v přáních dalších let úspěšného rozvoje a zároveň poděkovali za emotivní odpoledne strávené s divadlem.