Polski stolik zahajuje jednadvacátý rok své činnosti. Tématem byly zásluhy Franciszka Brzezowského

OSTRAVA / Ve středu 15. října se uskutečnilo první setkání inicjativy Polski stolik v akademickém roce 2025/2026, tradičně v prostorách Ostravského muzea.

Tématem přednášky byl život Franciszka Brzezowského, narozeného 2. dubna 1844 v Dobromilu nedaleko Lvova. V roce 1863 se zúčastnil lednového povstání, a proto musel uprchnout před hrozícím pronásledováním. Uchýlil se ke své starší sestře do Aradu (dnešní Rumunsko). Právě tam ho pravděpodobně jeho švagr, důlní inženýr, inspiroval ke studiu na Báňské akademii v Schemnitzu (dnešní Banská Štiavnica), kterou Brzezowski absolvoval v roce 1867.

Bezpečnost na prvním místě

Na počátku pracoval v solných dolech na Ukrajině a ve Wieliczce. V roce 1871 přišel do Ostravy, kde v dolech Severní dráhy císaře Ferdinanda působil jako specialista na výbušné plyny v ostravsko-karvinském revíru.

Brzezowski kladl mimořádný důraz na bezpečnost práce, což nejlépe dokládá patnáct let bez smrtelného úrazu v dole Jindřich, který vedl v letech 1879–1895. Jeho odborné zkušenosti byly oceněny také jmenováním do štábu řídícího záchranné práce po důlní katastrofě v dolech hraběte Larischa v Karviné v roce 1894. Později jej ministr zemědělství povolal do stálé komise pro výzkum problematiky výbušných plynů v ostravsko-karvinském revíru.

Politická činnost Franciszka Brzezowského

Od roku 1885 byl členem obecního výboru v Přívoze, od roku 1895 obecním radním a v letech 1899–1901 místostarostou Přívozu. Zapojoval se především do práce sekcí zaměřených na stavební a technickou modernizaci obce (ve spolupráci s architektem Camillem Sitte) a na otázky financování náročných komunálních investic.

Působil jako technický poradce při výstavbě městského vodovodu, školní budovy, farního kostela a radnice, stejně jako kanalizace a elektrifikace Přívozu. V roce 1905 se ze zdravotních důvodů stáhl z komunální politiky. Zemřel 10. ledna 1908.

Zakladatel polských organizací

Franciszek Brzezowski nebyl pouze důlním inženýrem a komunálním politikem, ale aktivně se angažoval i v polských záležitostech. Patřil k zakládajícím členům Matice školské Těšínského knížectví a Společnosti pro výstavbu Polského domu (působil v dozorčí radě).

Přednášku přednesla redaktorka Martyna Radłowska-Obrusník a na závěr Ing. David Witosz, místostarosta Moravské Ostravy a Přívozu, doplnil výklad o další technické podrobnosti týkající se Brzezowského působení v hornictví.

Iniciativa pojmenování ulice po Franciszku Brzezowském

Účastníci setkání, mezi nimiž nechyběli mimo jiné místokonzulka Generálního konzulátu Polské republiky v Ostravě Marzena Karwowska a ředitelka Polského institutu v Praze Monika Olech, se zaujetím naslouchali poutavému vyprávění o dnes již zapomenuté osobnosti Franciszka Brzezowského.

Na závěr přítomní vystoupili s iniciativou pojmenovat jednu z nově vznikajících ulic města Ostravy právě po Franciszku Brzezowském. Ten získal již 4. listopadu 1903 čestné občanství Přívozu a ještě za jeho života nesla jedna z místních ulic jeho jméno (dnešní ulice Newtonova).