Bez něj by Zaolzí a Těšínské Slezsko nebyly tím, čím jsou. Hohenegger už není zapomenut

Nejde o to, že by o Ludwigu Hoheneggerovi nikdo nic nevěděl. Jinak by přece nevznikla kniha, která tohoto těšínského průkopníka a vynálezce široce představuje a obsahuje texty dvanácti autorů. Přesto jde stále o málo známou osobnost, která se však postupně dostává do povědomí obyvatel regionu.

Před rokem se objevila pamětní deska a nyní – nomen omen – vyšla kniha „Ludwig Hohenegger, vizionář, který předběhl svou dobu / Ein Visionär, der seiner Zeit voraus war“, editovaná ing. Karlem Cieślarem.

Dvanáct autorů, tři jazyky, jeden vizionář

Křest této trojjazyčné publikace – obsahuje texty v polštině, češtině a němčině – se uskutečnil v třinecké knihovně v pátek odpoledne (19. září). Moderátorem byl architekt ing. Karel Cieślar, který je zároveň autorem návrhu pamětní desky Ludwiga Hoheneggera, jež od loňského listopadu visí v budově nádraží v Českém Těšíně.

„Práce na této knize trvaly rok. Stejně jako jsme celý rok 2024 pracovali na pamětní desce, tak jsme se po jejím odhalení plně soustředili na vydání knihy,“ říká v rozhovoru pro „Zwrot“.

Je zřejmé, že osobnost Ludwiga Hoheneggera – autora mimo jiné projektu košicko-bohumínské železniční trati, modernizátora třinecké hutě a tvůrce moderního hornictví v Ostravsko-karvinském revíru – má v sobě cosi výjimečného i více než 160 let po své smrti. „Měli jsme štěstí na lidi. Je třeba zdůraznit, že všichni autoři se vzdali honoráře. To je výjimečné. V rodině mám také germanistku a bohemistku, které texty přeložily rovněž bez nároku na odměnu – nebýt toho, kniha by vůbec nevznikla,“ vypráví Cieślar.

A odkud vzešla myšlenka zařadit do knihy texty ve třech jazycích? „Abychom připomněli, že se v Těšíně mluvilo polsky, česky i německy. Hohenegger byl ostatně původem Bavor,“ vysvětluje architekt.

Na více než 160 stranách knihy najdeme texty dvanácti autorů. Mezi nimi jsou osobnosti spojené jak se Zaolzím (například třinecký pastor Vlastimil Ciesar, emeritní biskup Evangelické církve augsburského vyznání Jan Wacławek či Karin Lednická, překladatelka, spisovatelka a nakladatelka), tak s Těšínským Slezskem (historik Michael Morys-Twarowski, dr. hab. Aniela Różańska z Univerzity Slezské) i s Německem (dr. Markus Moser).

Kniha dostupná na obou březích Olzy

Publikaci je možné získat na obou stranách Olzy, a dokonce nejen tam. „Dostala se do knihovny v Těšíně, bude také k zakoupení v kavárně ‚Kornel i Przyjaciele‘. Na Zaolzí bude k dispozici v infocentru v Třinci a rovněž v Jablunkově. Zaslali jsme ji také do Národních knihoven ve Varšavě a v Praze i do Jagellonské knihovny v Krakově,“ vysvětluje Karel Cieślar.

Tím to nekončí

Přestože pamětní deska tohoto inženýra a geologa spjatého s někdejším Těšínským knížectvím visí už téměř rok a kniha byla vydána, Karel Cieślar přiznává, že se rozhodně „nudit nebude“. „V listopadu chceme uspořádat slavnostní předávání ocenění Cieszynity Uznání,“ prozrazuje „Zwrotu“. „Tentokrát se uskuteční v Českém Těšíně, v kavárně Avion. Nominovano už máme, ale jména samozřejmě neprozradím. Jako obvykle jde o uznávané osobnosti. Musím tedy připravit jejich životopisy a předat je kapitule ceny, takže práce je dost,“ dodává s úsměvem.

Cieszynity Uznání jsou oceněním, které bylo naposledy uděleno v roce 2019, kdy jej obdržely Renata Putzlacher-Buchtová a Ewa Farna. Dříve jej získali mimo jiné Jerzy Buzek, Karol Suszka či prof. Karol Kadłubiec. Název ocenění odkazuje právě na cieszynit – vyvřelou horninu vyskytující se v našem regionu, kterou jako první popsal Ludwik Hohenegger.