Tadeusz Filipczyk a Krystyna Mruzek oceněni. Během festivalu Gorolski Święto jim byly předány Medaile Senátu Polské republiky

JABLUNKOV / Krystyna Mruzek a Tadeusz Filipczyk byli oceněni Medailemi Senátu Polské republiky. Vyznamenání jim osobně předala Małgorzata Kidawa-Błońska, předsedkyně Senátu Polské republiky, která do Jablunkova přijela speciálně na Gorolskie Święto.

„Vážení hosté, úroveň a rozvoj festivalu Gorolskie Święto vděčíme lidem oddaným nezištné práci. V našich řadách jsou osobnosti, které dokázaly mimořádným způsobem inspirovat mladší generace a ukázat jim krásu a půvab naší malé vlasti,“ uvedl Andrzej Göbel, předseda Místní skupiny Polského kulturně-osvětového svazu v Jablunkově, když přiblížil zásluhy Krystyny Mruzek a Tadeusze Filipczyka, kteří převzali Medaili Senátu Polské republiky z rukou předsedkyně Senátu.

Krystyna Mruzek

První oceněnou osobností byla Krystyna Mruzek – místní aktivistka a pedagožka, která po léta vyučovala děti hře na housle a uváděla je do světa lidové hudby. Již v roce 1984 založila lidovou kapelu Nowina a později další soubory: Lipka, Torka, Rozmarynek a Polana. Se soubory, které vedla, získávala nejvyšší umístění v celostátních soutěžích.

„Nejdůležitější však je, že vychovala čtyři generace skvělých muzikantů a zpěváků – lidí s opravdovou vášní pro folklor. Jednoduše se stala maminkou folkloru v Jablunkově,“ poznamenal Göbel.

Tadeusz Filipczyk

Druhým oceněným byl Tadeusz Filipczyk. Jak zdůraznil Göbel, Tadeusz Filipczyk se narodil v Loukách u Karviné, ale velmi brzy pochopil, že je Gorolem celým srdcem. Jeho mateřským jazykem je nářečí „po našymu“, kterým se nejen běžně dorozumívá, ale s autentickou vášní jej předává i dalším generacím.

Po téměř čtyřicet let patřil k hlavním organizátorům festivalu Gorolski Święto. Jeho přirozený projev a řeč z pódia si získaly srdce mnoha účastníků. Během nedělní slavnosti převzal ocenění a pronesl k přítomným slova poděkování:

„Když nás v roce 1945 osvobodila Rudá armáda a fronta se posunula dál na západ, můj otec zorganizoval pochod. Poláci šli do Fryštátu, protože chtěli, aby se tyto kraje vrátily k Polsku. Nejdřív dostali od Rusů řemeny, potom od různých dalších ještě obušky a mysleli si, že je to úplný konec. Ale vidíte, dnes se ukázalo, že Polsko na nás pamatuje, že nám nikdy nic neodmítá. Děkuji svým jménem i jménem Krysi,“ shrnul dojatý Filipczyk.

Členové sboru Gorol, v němž Filipczyk po dlouhá desetiletí zpíval, mu k nedávným narozeninám zazpívali bouřlivé „sto let“ a předali symbolický dar.