Papírové goralky, draci ze šišek – tak se bavily děti na Gorolském Świętu

JABLUNKOV. Na letošním Gorolském Świętu nechyběla ani Dětská zóna, která se v posledních letech stala nedílnou součástí akce. Nejmenší návštěvníci si mohli vyzkoušet různé dílny – jednu vedla Agnieszka Pawlitko z Centra folkloru Slezska Cieszyńského při Národním domě v Těšíně, druhou připravil soubor Bajka Těšínského divadla.

Papíroví horalé a těšínské kvítky

O víkendu děti tvořily papírové postavičky – goralky, goraly, kluky a dívky v těšínských krojích – i květiny cieszynianky. „Mohly si je pomalovat, vystřihnout a odnést domů jako vzpomínku na Gorolské Święto. Malovalo se, kreslilo, lepilo, stříhalo,“ vyjmenovává Agnieszka Pawlitko.

Jak dodává, dílny měly i vzdělávací rozměr. „Chtěli jsme, aby si děti všímaly, co se na Gorolském Świętu děje a co je tu nejdůležitější. Když si vybraly třeba goralku, rozhlížely se, zda někdo z kolemjdoucích má podobný kroj. A když si vybraly gorala, hledaly pána v takovém oblečení. Díky tomu viděly souvislost s lidmi, kteří jsou součástí akce,“ vysvětluje.

„Jsem ráda, že tu mohu být další rok, vzdělávat a připravovat dílny. I dvouleté děti tu chtějí něco vytvořit. Teď tu čtyřletá holčička krásně vystřihuje goralku a odnese si ji na památku,“ dodává Pawlitko.

Nedělní program narušil déšť, ale dětí to příliš neodradilo. „I dnes byla návštěvnost dobrá, i když nám počasí trochu zkomplikovalo situaci. Ale jedeme dál, pořád se tu něco děje,“ řekla večer organizátorka.

Bajka poprvé v dětské zóně

Poprvé se do Dětské zóny zapojila Scéna Bajka Těšínského divadla. „Myslím, že se nám podařilo oslovit děti právě díky tomu, že jsme pro ně připravili dílny,“ říká Jakub Tomoszek. Dodává, že to byla i příležitost pro rozhovory s dospělými – třeba s těmi, kteří před dvaceti či třiceti lety chodili na jejich představení.

Děti si mohly vyrobit vlastní loutky z přírodních materiálů – dřeva, šišek, provázků nebo sušených rostlin. Vznikli ptáci, draci i postavičky lidí. „Všechno z materiálů, které se dají najít v lese nebo na cestě. Aby to drželo pohromadě, použili jsme tavnou pistoli,“ vysvětluje Tomoszek.

Dílny končily krátkými vystoupeními v malém divadélku, kde děti hrály se svými loutkami. „Rodiče si tyto scénky rádi natáčeli, hlavně v sobotu. V neděli, když pršelo, venkovní hraní děti příliš nelákalo. Ale dílny pod střechou měly také velký úspěch,“ dodává.