Jak vznikla nástěnná malba v Těšíně? Maciej „Kramer“ Szymonowicz odhaluje zákulisí své práce [ROZHOVOR]

ČESKÝ TĚŠÍN / Pozornost těch, kteří vjíždějí do Cieszyna od Českého Těšína po mostě Svobody, už nějakou dobu přitahuje nástěnná malba inspirovaná obrazem Jana Matejky „Astronom Koperník aneb Rozhovor s Bohem“. Vytvořil ji Maciej „Kamer“ Szymonowicz, polský umělec z Bielska-Białé, který takto vyzdobil již nejednu zeď.

O tom, jak nástěnná malba vznikala, a o dalších nástěnných malbách hovoří Maciej „Kamer“ Szymonowicz v rozhovoru pro naši redakci.

Jak dlouho nástěnná malba vznikala?

Celý projekt trval tři týdny, ale protože byl listopad a občas pršelo nebo sněžilo, měl jsem v práci někdy i několikadenní prostoje. Takže jsem nástěnnou malbu maloval po dobu více než deseti dnů.

Velikost malby je ohromná…

Ano, 140 metrů čtverečních zdi je velký formát a přenést tak detailní obraz na takovou plochu je docela výzva.

A jaké barvy a techniku používáte k malování tak velkých obrazů?

Mým pracovním nástrojem je barva ve spreji. Nástěnné malby maluji především technikou graffiti. Je to moje oblíbená technika, zkoumám ji už 27 let. Je to moje estetika a pravda, ve které jsem vyrostl. Tato forma umění je mi nejbližší.

Štětcem nebo válečkem maluji pouze některé větší prvky nástěnné malby, jako je podklad nebo pozadí (v tomto případě obloha).

Děláte si předtím na zeď nějakou skicu?

Dělám to. Skica je základem, rozvržením nástěnné malby, zachycením proporcí a perspektivy. V tomto případě jsem použil projektor. Plocha nástěnné malby je obrovská, takže vytvoření náčrtu pomocí projektoru mi značně usnadnilo a urychlilo práci. A navíc šlo o čas.

Teprve později, když jsem vytvořil skicu, jsem doplnil pozadí, nanesl barvu na následné prvky, vystínoval a pracoval na detailech.

Kolik nástěnných maleb tohoto typu jste již namaloval?

Asi dvacet. Nástěnné malby maluji teprve od roku 2014. Předtím jsem už od roku 1996 maloval graffiti související s hiphopovou kulturou. Když jsem zjistil, že existuje taková forma uměleckého vyjádření, jakou je nástěnná malba, velmi blízká mým zájmům, snil jsem o tom, že to také zkusím. A tak se také stalo. Často malujeme společně s mojí ženou Katkou, se kterou jsme v roce 2010 založili duo „Etnograff“, a v roce 2019 jsme iniciovali autorský projekt Stezja beskydských nástěnných maleb (Szlak Beskidzkich Murali) – galerii nástěnných maleb umístěných v beskydských vesnicích, která je přístupná všem.

Přenesli jsme tak umění nástěnné malby z městského prostoru na venkov. Každá nástěnná malba na stezce odkazuje na místní, regionální tradice. Především k horalským tradicím, protože tato kultura se nás dotýká a inspiruje nás. Například v Zawoji je nástěnná malba, portrét lidové malířky, primitivistky Doroty Lampart. Ve Szczyrku na amfiteátru je nástěnná malba odkazující na polské a slovenské pastýřské tradice spojené s valašskou kulturou, v Lipové a Jeleśni jsme také namalovali několik nástěnných maleb. V Istebné na Těšínském Slezsku je na nástěnné malbě vyobrazen horal – gajdoš a v Jaworzynce vyšívačka a křížková výšivka.

V části Zaolzie na Těšínském Slezsku je to vaše první nástěnná malba?

Takovou malou epizodu jsme měli v Jablunkově. Před několika lety jsme tam v kulturním domě „Jacki“ vedli workshop „Etnograff“. Tehdy jsme společně s mladými lidmi namalovali malou nástěnnou malbu. A na boční stěnu jsem mimochodem spontánně namaloval portrét zesnulého muzikanta Pavla Zogaty, gajdoše, který hrál v nedaleké Hrčavě a Jablunkově.

Vytváříte častěji reprodukce konkrétních obrazů, nebo tvoříte vlastní díla?

Portrét gajdoše z Hrčavy nebyl reprodukcí, ani nevím, zda byl tento muzikant někdy zvěčněn nějakým umělcem v podobě obrazu. Je to spíše neznámá postava, spojená s místní horalskou komunitou. Portrét jsem namaloval podle šablony zhotovené z fotografie. Později jsem vytvořil pozadí a kompozici na zdi. Jedná se tedy již o nové dílo, které prostřednictvím současného nezávislého graffiti umění, umístěného ve veřejném prostoru, evokuje tuto historickou postavu. Připomíná zapomenuté příběhy spojené s místním kulturním dědictvím nebo prostě jen vyvolává zájem kolemjdoucích, provokuje k otázkám, poskytuje odpovědi. Kromě estetické funkce má tedy i vzdělávací hodnotu.

Občas maluji nástěnnou malbu, která je reprodukcí, kopií obrazu, např. lidového (Kino Janosik, Żywiec) nebo, jako nyní, obrazu Jana Matejky. Většina děl, která se na Stezce beskydských nástěnných maleb nacházejí, jsou však díla autorská, z projektu Etnograff nebo spoluautorská, protože ke spolupráci na stezce zveme i spřátelené muralisty. Namalovali jsme také několik nástěnných maleb – vystřihovánek. Jsou navrženy, nebo doslova vystřiženy z papíru Katkou. Společně je pak malujeme na zeď.

Takže tato českotěšínská nástěnná malba je jedinečná?

To byla skutečně jedinečná, neobvyklá situace, odlišná od mých původních nástěnných maleb, už jen proto, že u těch druhých mám mnohem větší volnost při práci. V této situaci, přestože nástěnná malba je jen částí, fragmentem obrazu, jsem při malování musel věrně reprodukovat obrovské množství detailů, pečlivě kopírovat všechny detaily, které namaloval mistr Jan Matejko. Navíc jsem si samozřejmě od začátku uvědomoval, že finále bude zkouškou, nevyhnutelnou konfrontací mé práce samouka s mistrovým dílem. Taková situace je tedy spojena i s obrovským tlakem a výzvou.

Je zajímavé, že mistr vytvářel svůj obraz několik měsíců, zatímco já jsem ho musel dokončit během několika desítek dní a maloval jsem na stěnu o rozloze 140 metrů čtverečních. Po technické stránce jsem tedy musel udělat určité „zkratky“.

Také jsem přidal něco svého, protože bych nebyl sám sebou. Myslím, že je to vidět, ale nakonec nástěnná malba připomíná originál. Za zmínku stojí i to, že velcí malíři při tvorbě takových monumentálních děl, jako je např: „Astronom Koperník aneb Rozhovor s Bohem“, pracují měsíce nebo i roky. Pečlivě malují, pak si dají přestávku, chytí takzvaný odstup a znovu se vrátí k malování, vidí víc, dělají opravy, upřesňují detaily.

Specifika práce na nástěnných malbách na zakázku je jiná, nemáte tento časový komfort. Netvoříte v pohodlí ateliéru, ale obvykle v ruchu města, a k vytvoření nástěnné malby si najímáte obrovské množství vybavení, jako je lešení nebo košový výtah. Takže vás tlačí čas a z pochopitelných důvodů se musíte vrhnout rychle do práce. Koneckonců malování nástěnných maleb je venkovní umělecký projekt, který je závislý především na povětrnostních podmínkách. Při malování nástěnné malby v Českém Těšíně diktoval tempo příchod zimy. Bylo hotovo na den a hodinu, z čehož mám velkou radost.

(indi)