Jak dopadla hnízdní sezona pěvců v ostravské zoo?

V přírodním areálu Zoologické zahrady a botanického parku Ostrava žije a hnízdí několik desítek druhů pěvců a dalších druhů volně žijících ptáků. Letošní chladné jarní měsíce měly značný vliv na úspěšnost hnízdění mnohých z nich. Jak se jednotlivým druhům dařilo vyvést mláďata?

Odpověď není jednoznačná – každý druh reagoval na nejchladnější jaro za desítky let jinak. „Největší problémy způsobily chladné měsíce duben a květen ptákům, co se živí létajícím hmyzem – například vlaštovkám, jiřičkám a rorýsům. V zoo začaly vlaštovky hnízdit o tři týdny později než obvykle a jiřičky dokonce o celý měsíc později. Je jasné, že málokteré páry stačí vyhnízdit i podruhé jako v minulých letech.

Podobné problémy čekaly i hnízda sýkor, zejména koňader, které začaly hnízdit v relativně teplém březnu a již v posledních dubnových a prvních květnových dnech se jim vylíhla mláďata. Hlavní potrava – housenky – však byla v této době silně nedostatková. Na to sýkory odpověděly tzv. aktivní redukcí počtu mláďat. Takže jsme v hnízdech nacházeli namísto obvyklých 8–9 mláďat v průměru pouze 4–6 mláďat. Výjimkou nebyla ani hnízda s jedním až třemi mláďaty. Uvidíme, jestli se alespoň některé páry pokusí dohnat ztráty druhým zahnízděním,“ popisuje situaci ornitolog Otakar Závalský, který má v zoo na starosti biodiverzitní opatření.

Jiná je zatím situace u druhů, které zahnízdily později, například u rehků zahradních či lejsků bělokrkých. Návrat teplejšího počasí jim umožnil vylíhnutí a krmení obvyklého počtu mláďat. Také druhy, které mají pestřejší složení hmyzí potravy, nebyly chladným jarem až tolik postiženy. Jedná se například o šoupálky, střízlíky, konipasy bílé i horské a brhlíky lesní.