JABLUNKOVKÁ POUŤ K PANNE MARII Z GUADALUPE

Před deseti lety byla návštěva Guadalupe v Mexiku jen snem, který se náhle stal skutečností. Po více než roce příprav se v březnu 2020 vydala skupina třiceti poutníků na cestu do Mexika navzdory zhoršující se situaci ve světě kvůli koronaviru. Poutní místa jako jsou Fatima, Lourdes, Medugorje, La Sallete jsou mnohým dobře známa, ale Guadalupe v Mexiku moc ne. Proto jednoho dne přišel náš farář Janusz Kiwak s myšlenkou letět 10 000 km daleko. 

Cesta na americký kontinent začala ve středu 4.3. v 20.00 odjezdem do Vídně. Následně let pokračoval z Vídně do Amsterdamu a po dalším čekání, ve čtvrtek 5.3. v 14.35 jsme odletěli do Mexika. Náš let z Amsterdamu trval 12 hodin.

Naše putování jsme zahájili navštívením náboženského srdce země – kopce Tepeyac. Zde se v roce 1531 objevila indiánu Juanu Diego Matka Boží. Zjevení Panny Marie z Guadalupe je nejstarším zjevením Matky Boží, které církev uznala. Díky zjevení na Tepeyac bylo umožněno setkání dvou odlišných civilizací, tj. španělských konkvistadorů a indiánských domorodců.

Dnes, bazilika Panny Marie z Guadalupe postavená na tomto místě, je největší mariánskou svatyní na světě, kterou každoročně navštíví až 20 milionů poutníků. Právě zde jsme měli možnost prožít mši svatou celebrovanou naším knězem Januszek Kiwakem. Kromě toho jsme také obdivovali nejzáhadnější obraz světa. S zatajeným dechem jsme se dívali na živý obraz, tajemný, božský. Obraz nenamalován lidskou rukou. To byl pro každého zážitek na celý život. 

Je zvláštní, na jakým materiálu byl obraz vytvořen. Jedná se o materiál rychle podléhající zkáze, tzv. tilma, tedy svrchní část indianského oděvu. Tento materiál byl vyroben z hrubých agávových vláken. Pro naši představu, tato látka se používá i na výrobu pytlů na brambory. Trvanlivost takové textilie nepřesahuje padesát let. Mezitím tilma Juana Diego přežila dodnes, téměř pět set let. I během krvavých perzekucí mexické církve ve dvacátých letech ji exploze bomby umístěné pod obraz nebo náhodně rozlitá kyselina nezničila. Do dnešního dne se mnoho vědců snaží vysvětlit tajemství vytvoření tohoto obrazu. 

To je jen jedná stránka obrazu, jeho tajemnost. Nicméně je tady ještě druhá stránka, a tou jsou jeho zázraky.  Díky zjevení v roce 1531 prakticky celé Mexiko přistoupilo ke křesťanství, které proniklo mezi všechny tak důkladně, že se ho nikomu během staletí nepodařilo vyvrátit. Dalším zázrakem, který byl v historii stěžejním, bylo vítězství námořní flotily Svaté ligy nad Turky u Lepanta v roce 1571. Málokdo z nás ví, že na lodi Giovanni Andrea Doria, která byla v bitvě naprosto nepoškozená, byla kopie obrazu Panny Marie z Guadalupe. V roce 2007, v den, kdy Mexiko zlegalizovalo potraty, se na očích tisíce poutníků rozzářilo lůno Panny Marie z obrazu. Panna Marie chtěla nejspíš všem připomenut, že každý počatý život je od samého začátku životem od Boha. I my jsme mohli před obrazem obětovat všechny naše prosby, které věříme, že budou vyslyšeny. 

Kromě tohohle duchovního zážitku jsme poznávali i jiné památky Mexika. Navštívili jsme archeologické naleziště Teotihuacan, které se nachází  severovýchodně od města Mexika. Byli jsme na jednom z největších náměstí na světě, na tzv. Zocalo v Mexico city. Navštívili jsme, více než 300 let starý  katedrální kostel s krásným barokním oltářem, obdivovali pozůstatky města Templo Mayor, který byl podle Aztéků středem vesmíru, a navštívili jsme také prezidentský palác, v němž jsou umístěny slavné nástěnné malby (tzv. murale) Diega Riviery, zobrazující historii Mexika. Čas byl rovněž na místní drink – tequilu, který jsme mohli ochutnat v městské částí  Xochimilco, která je zapsaná na listině světového dědictví UNESCO. Při hudbě Mariachi jsme pluli barevnámi gondolami přes kanály, které kdysi vytvořili Aztékové. 

Naše další trasa s výhledem na sopky Popocatepetl a Iztaccihuatl směřovala do měst zapsaných na seznam měst Mexika „Pueblos Mágicos“ neboli „Kouzelná města Mexika“. Tato města byla charakterizována místní kulturou, folklórem, legendami a historií. Z těchto měst jsme navštívili Santiago de Queretaro, Guanajuato, San Miguel de Allende, město stříbra Taxco nebo Puebla. 

Naše pouť jsme završili v letovisku Tichého oceánu – Acapulco. Je to legendární letovisko a „perla Tichého oceánu“.  Ubytováni jsme byli v all- inclusive hotelu Elcano s přímým přístupem k moři a výhledem na celý záliv sv. Lucie. 

V neděli se naše pouť chýlila ke konci. Čekala nás náročná cesta domů. Let do Evropy byl trochu kratší, trval 9 hodin, zatímco na let z Amsterdamu do Vídně jsme museli čekat dalších 5 hodin. Jak všichni víme, koronavirus nám cestu trochu zkomplikoval. Již během našeho pobytu v Acapulcu jsme řešili, jak se do republiky dostaneme, protože hranice byly uzavřeny. Naštěstí nám byl poslán autobus z ministerstva zahraničních věcí, který nás převezl z Vídně přes hranice do Brna. Odtud jsme si museli zorganizovat další autobus, který nás nakonec v úterý 17. 3. v 5.00 hod. dovezl zpět domů, do Jablunkova. 

Abychom přiblížili našim farníkům Guadalupe v Mexiku, dovezli jsme kopii zázračného obrazu na agávovém plátně. Kopie obrazu bude k vidění ve filiálním kostele Nanebevzetí Panny Marie v Bukovci a ve farním kostele sv. Viléma ve Vřesině.

Děkujeme Pánu Bohu za příležitost této pouti. Poděkování směřujeme P. Januszi Kiwakovi za jeho nápad, nadšení z cestování a duchovní doprovod. Zuzaně Byrtusové za organizaci, cestovní kanceláři Vervinci Travel z Bydgoszcze a všem poutníkům, kteří se rozhodli cestovat. 

Z.B.