E-mail: halina.szczotka@zwrot.cz

Vážený jazykový odborníku,

mám následující prosbu. V novinách „Głos“ na první stránce vpravo nahoře je zkratka české měny české koruny ─ kč bez tečky. Až do nedávna polské slovníky používaly zkratku české koruny kc bez tečky po zkratce. V současné době existuje pouze příklad zkratky koruny bez ohledu na to, o kterou zemi se jedná. Je to zkratka kor. s tečkou. Přece existuje mnoho zemí s měnovými jednotkami koruny. Je to chyba lingvistů, nebo spíš jejich nedbalost?

Nebo existuje přesněji definovaná zkratka české koruny? V žádném případě by v „Głosu“ neměla být zkratka české koruny ve tvaru ─ kč bez tečky nebo i s tečkou. Bylo by lepší použít její mezinárodní název ─ KCZ. Upozornil jsem editory Głosu na tuto chybu.

Všechno nejlepší, děkuji a přeji příjemný den

B. K.

Vážený pane,
odpověď na váš názor na zkratku měnové jednotky zavedené v „Głos“ není jednoduchá. Na vaše pochybnosti se můžeme podívat hned z několika hledisek:

  1. Máme v polských textech psát Kč nebo kc?
    Při psaní o českých korunách v polštině by se měla používat zkratka KCZ ze dvou důvodů.
    a) V polské abecedě není znak č. Znak c představuje jinou hlásku než než české „č“.
    b) Zkratka KC může být v některých případech zaměněná s jinou zkratkou, např. občanským zákoníkem (Kodeks Cywilny).
    Domnívám se ale, že je přijatelné použít Kč, pokud se jedná o platidlo – českou korunu.
  2. Měli bychom použít zkratku kor?
    Zkratka kor. se objevuje pouze v několika málo místech ve slovnících. Můžeme mimo jiné najít pravidlo, podle kterého lze umístit tečku po zkratkách cizích měnových jednotek, např. dol. = dolar, kop. = kopiejka, kor. = koruna, pes. = pesos. Zkratka kor. se však týká všech peněžních jednotek, které se nazývají koruny, tj. české, švédské, norské, dánské a další.

Stejné pravidlo dále uvádí, že za zkratky polských měnových jednotek nejsou umisťovány žádné tečky: zl (= zlotý), gr (= grosz).
Myslím si, že můžete použít zkratku kor. ve smyslu koruny nebo peněžní jednotky v delších textech. Je však třeba si uvědomit, že z kontextu by mělo být vždy zřejmé, o kterých korunách se píše.

3. Měli bychom použít kód měny CZK?
Kód měny odpovídá mezinárodnímu standardu ISO 4217 a skládá se ze tří písmen: první dvě se vždy vztahují k názvu země podle normy ISO 3166-1 (např. USA, GB, PL, CZ), třetí písmeno je první písmeno názvu měny – např. D znamená dolar. Podobně kód KCZ znamená zemi Česká republika – CZ a použitou měnu – K – K. U zlotých je tento kód PLN, protože PL znamená Polsko a N je první písmeno názvu nový zlotý, tj. jméno polské měny po devalvaci zlotého v roce 1995. Před tím byl mezinárodní kód polské měny PLZ.

Výjimku v tomto standardu tvoří EUR, protože EU není kódem země podle normy ISO 3166-1, podobně R není první písmeno názvu měny euro.
Nemám nic proti použití kódu CZK v textech, které obsahují měnu nebo více měn. Určitě je toto možné v textech z oblasti ekonomiky. Použití kódů měny ISO v tabulkách, účtech a na fakturách je také plně odůvodněné.

4. Používají zkratku Kč pouze noviny „Głos“?
Přesně tuto zkratku používá také „Zwrot“, stejně jako „Jutrzenka“ nebo „Ogniwo“.

Jaký zápis bychom tedy měli používat? Kč, Kcz, Cor. nebo Kč?

Použití zkratky kor. jako určení ceny časopisu na titulní stránce by bylo poněkud nešťastné. Samozřejmě by bylo třeba určit, o jakou korunu se jedná. V tomto případě by se mělo zkrátit i slovo česká (čes.).
Osobně si myslím, že v tomto případě by bylo také nevhodné používat kód CZK. Pokud výše uvedené polské časopisy měly cenu v českých korunách a také v jiné měně (např. v PLN nebo EUR), pak by se kód podle mezinárodního standardu mohl použít pro všechny měny, tj. CZK, PLN a EUR.
Je na vydavatelích, zda použiji Kč nebo Kcz. Nepovažuji žádnou z nich za nesprávnou nebo nevhodnou v souvislosti s časopisy vytištěnými v našem regionu, které jsou distribuovaný převážně zde.

Ještě jedna vaše otázka zůstala nezodpovězena: je to chyba lingvistů, nebo spíš jejich nedbalost?
Není možné vytvořit kompletní slovník. Jazyk je živý a neustále se rozvíjí.

Některá slova vznikají, jiná se přestávají používat. Používá někdo výrazy, které napsal například Kornel Makuszyński? Rozumíme jim a mnoho z nich bychom mohli stále správně používat, ale určitě všichni? Stejně tak neznáme všechna slova nebo fráze, které se objevují nyní, a ve slovnících je najdeme pravděpodobně za několik let. Příkladem je xD, které se stalo mládežnickým slovem roku. Ano! Slovem!

Největší tištěný slovník polského jazyka, tzv. Slovník Doroszewského zahrnoval přes 125 000 záznamů.
V současné době se vytváří několik slovníků dostupných na internetu, které usilují o jméno nejlepšího nebo největšího slovníku polského jazyka. Autoři těchto slovníků však také uvádějí, že není možné vytvořit úplný slovník živého jazyka.
Ne, rozhodně nejde o „nedbalost“ nebo „chybu“. Někdy je nutné omezit rozsah slovníku kvůli dostupnému prostoru nebo spíše kvůli jeho nedostatku.

Mgr. Ireneusz Hyrnik, Ph.D.

Komentáře


Čtěte také


10 tipů na víkend
Listopad242022

10 tipů na víkend

Vánoční trhy v Polsku. Kam můžete vyrazit?
Listopad222022

Vánoční trhy v Polsku. Kam můžete vyrazit?

Sezóna vánočních trhů začala! Vánoční dílny ve Vendryni
Listopad212022

Sezóna vánočních trhů začala! Vánoční dílny ve Vendryni

V Rzeszowě se koná konference o folklorních festivalech. „Suszanie“ vystoupí jako host
Listopad182022

V Rzeszowě se koná konference o folklorních festivalech. „Suszanie“ vystoupí jako host

10 tipů na víkend
Listopad172022

10 tipů na víkend

Prezident Duda: V tuto chvíli nemáme přesvědčivé důkazy o tom, kdo raketu vypálil
Listopad162022

Prezident Duda: V tuto chvíli nemáme přesvědčivé důkazy o tom, kdo raketu vypálil

Premiér Morawiecki svolává výbor pro národní bezpečnost a obranu
Listopad152022

Premiér Morawiecki svolává výbor pro národní bezpečnost a obranu

Zemřel Jerzy Kronhold
Listopad142022

Zemřel Jerzy Kronhold

Ministerstvo Kultury Fundacja Fortissimo

www.pzko.cz www.kc-cieszyn.pl

Projekt byl realizován za finanční podpory Úřadu vlády České republiky a Rady vlády pro národnostní menšiny.
Projekt finansowany ze środków Kancelarii Prezesa Rady Ministrów w ramach konkursu Polonia i Polacy za Granicą 2021.
Publikacja wyraża jedynie poglądy autora/ów i nie może być utożsamiana z oficjalnym stanowiskiem Kancelarii Prezesa Rady Ministrów oraz Fundacji Pomoc Polakom na Wschodzie.