Uvedení knihy Jak stelak z werbusem. Listy o Śląsku Cieszyńskim

CIESZYN / V pátek 5. dubna v 17 hod. se v muzejní kavárně setkali Andrzej Drobik, Jarosław jot-Drużycki a Irena French, která je autorkou úvodu a zakončení publikace Jak stelak z werbusem. Listy o Śląsku Cieszyńskim. Jedná se o vydanou tiskem v podobě knihy korespondenci mezi Drobikem a Drużyckim o identitě Těšínského Slezska.

Všechny účastníky otevřeného setkání s autory knihy přivítal ředitel Muzea Těšínského Slezska Marian Dembiniok. Irena French pak zdůraznila, že kniha je obzvláště zajímavá, protože se autoři ve svých dopisech zabývají současností a budoucností regionu – Těšínského Slezska a Zaolší, tedy regionu ležícího na českém břehu Olzy.

Andrzej Drobik je místní, tu stela, z Ustroně a nerad z regionu odjíždí. Jarosław jot-Drużycki je varšavský rodák, který žije trvale v Těšíně a deset let se dívá na region očima etnografa-reportéra.

V úvodu Dembiniok poznamenal, že autoři ve své korespondenci diskutují o problémech vyplývajících z obtížné a složité a často dramatické historie Těšínského Slezska. Autoři, kteří četli fragmenty svých dopisů, také diskutovali o věcech, o kterých ve svých dopisech nepsali.

Jedním z problémů, o kterém si psali, byla oddělenost Zaolší, tedy české strany Těšínského Slezska od zbytku regionu. Separace dvou částí jednoho regionu začala podle podle Drużyckeho po roce 1920, kdy bývalé vévodství Cieszyn bylo rozděleno hranici a pokračovala po roce 1981, kdy byla hranice pevně uzavřena. Po otevření hranic se  ukázalo, že obě části bývalého vévodství jsou si tak vzdálené, že Drobik ve svém dopise poznamenává: „Vidím, že se – bohužel – dvě části Těšínského Slezska dnes nepotřebují, alespoň lidé. Samozřejmě, s výjimkou hrstky, která zahrnuje několik historiků, aktivistů, muzejních zaměstnanců a možná i novinářů!“.

Autoři poukázali také na to, že pojem „tu stela“, tedy odsud, je hodně roztříštěný, a to do té míry, že někdo z Dobky, což je část Ustroně, může říci: „My jsme stela, vy jste z centra“. Drużycki pak upozornil na rozdělení Zaolší na Goralije a Doły. A přestože se obyvatelé obou těchto částí scházejí na velkých akcích jako je Gorolski Święto či Festival PZKO, lze tento rozdíl vidět. I přesto, že tyto velké akce se snaží Poláky žijící na české straně hranice spojit, nedaří se nijak spojit Poláky žijící po obou stranách Olzy. – Hranice z 80. let 20. století v mentalitě zdejších lidí zůstala – shrnul Drużycki.

Publikaci lze zakoupit v polském knihkupectví v Českém Těšíně.