Svatá sobota znamenala slavnostní večeři

Svatá Sobota – Bioło Sobota

Byl to hlavně den, kdy se vařilo, smažilo a peklo – končila příprava jídel na největší svátek roku. Především bylo pečeno obřadní pečivo, které nutně sestávalo z domácího chleba z pšeničné mouky, pak se pekla šoldra a beránek z piškotového těsta.

Na „święcyniku“ – velikonočním chlébě – byl označen poměrně velký kříž. Velikonoční beránek byl ozdoben červenou mašlí se zvonečkem a praporem vzkříšeného Krista. Jíst pečivo, šunku, křenový salát s jablky a vejcem bylo povoleno na Bílou sobotu až po požehnání a večer po Zmrtvýchvstání.

V tuto sobotu se v některých z našich farností světilo pokrmy, které se do kostela přinášely v košíku s bílým, vyšívaným, plátěným šátkem. Světilo se také vodu a oheň.

Účast na mši svaté spojené s procesí byla něčím tak přirozeným, že lidi ani nenapadlo na ní nejít. V domech pak byla slavnostní večeře. Všichni členové domácnosti se posadili ke společnému stolu, dělili se vejcem a soli a popřáli si veselé Velikonoce. Po přečtení příslušného textu z „Písma svatého“ (Jan 20,1-18) a po modlitbě se jedlo pouze posvěcené jídlo.

Tento večer se také věštilo. Předtím, než se lidé vydali na odpočinek – otevřeli na jakékoliv náhodné stránce „Nový zákon“ a pak ho vložili pod polštář, a zapamatovali si, nebo si zapsali, na které stránce byl otevřen. Ráno po probuzení byl znovu otevřen na náhodném místě. Rozdíl mezi stránkami sliboval větší nebo menší úspěch, štěstí pro danou osobu v daném roce.

(Jan Szymik „Doroczne zwyczaje i obrzędy na Śląsku Cieszyńskim”, do wydania przygotowała Sekcja Ludoznawcza Polskiego Związku Kulturalno-Oświatowego w Republice Czeskiej, Czeski Cieszyn – Wrocław 2012)